Husitské tažení k Baltu
Vojenské tažení / From Wikipedia, the free encyclopedia
Husitské tažení k Baltu v roce 1433 je jednou z nejznámějších spanilých jízd.[1] Sirotčí vojsko pod vedením hejtmana Jana Čapka ze Sán při této výpravě bojovalo na straně polského krále Vladislava II. Jagella proti Řádu německých rytířů. Husité se svými polskými spojenci protáhli Lužicemi, Novou markou a územím Řádu. Nedaleko dnešního Gdaňsku se dostali až k vodám Baltského moře.
Husitské tažení k Baltu | |||
---|---|---|---|
konflikt: Polsko-litevské války s německými rytíři, Spanilé jízdy husitů | |||
Hugo Schüllinger – Čechové u moře Baltského | |||
Trvání | 1433 | ||
Místo | území státu Řádu německých rytířů | ||
Výsledek | získání kořisti a prostředků pro Sirotky | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řád německých rytířů uzavřel kvůli tlaku plenících sirotků a Poláků s králem Vladislavem II. příměří a husité s vyplaceným žoldem a značnou kořistí se úspěšně vrátili zpátky do Čech, kde se zapojili do probíhajícího obléhání katolické Plzně.
Toto tažení se stalo inspirací mnoha českých spisovatelů. Mezi nejznámější literární díla patří báseň Svatopluka Čecha Husita na Baltu a historická povídka Aloise Jiráska Tčevská hranice.