Lužice
historický region ve střední Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko. V rámci Německa je rozděleno mezi spolkové země Svobodný stát Sasko a Braniborsko. Polská část (území na západ od řeky Kwisy) je rozdělena mezi vojvodství Dolnoslezské a Lubušské. Historicky se území Lužice rozkládá podle toku Sprévy a tedy dělí (podle nadmořské výšky) na Horní Lužici (na východě Zhořelecko a na západě Budyšínsko), která je blíže Čechám a Dolní Lužici (s centrem v Chotěbuzi, která je severněji). V Lužici se dodnes zachovalo slovanské osídlení (Lužičtí Srbové). Česká část Lužice se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín (v rámci povodí Lužické Nisy, resp. Odry).
Lužice Lausitz, Łużyce, Łužica, Lusatia | |
---|---|
Zhořelec (Görlitz) | |
Hymna: Rjana Łužica | |
Geografie | |
Hlavní město | Budyšín, Chotěbuz, Lukava, Libín |
Souřadnice | 51°32′42″ s. š., 14°43′34″ v. d. |
Rozloha | 11 302 km² |
Obyvatelstvo | |
Národnostní složení | Poláci, Sasové, Braniboři, Lužičtí Srbové |
Správa regionu | |
Stát | Německo Německo |
Nadřazený celek | Německo Německo Česko Česko Polsko Polsko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název Lužice (Losicin, Lonsicin) je poprvé doložen v roce 932, zatímco kmen Lužičanů již v polovině 9. století. Název Lužice označoval původně, a pak až do počátku 15. století, pouze území Dolní Lužice.