Sirotčí svaz
From Wikipedia, the free encyclopedia
Východočeský husitský svaz byl radikálním husitským uskupením měst a šlechty ustanoveným v roce 1423 z iniciativy Jana Žižky, po jeho smrti 11. října 1424 se příslušníci svazu začali označovat jako sirotci (lat. Orphani) a uskupení nese označení sirotčí svaz či sirotčí bratrstvo. Východočeský svaz byl zformován splynutím Žižkovy části táborského svazu (bratrstvo Menšího či Nového Tábora) s orebity. Na rozdíl od táborského svazu zde výraznou roli stejně jako v původním orebském svazu hrála šlechta, na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v Táboře. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova (vlastně ještě v době Menšího Tábora), kněz Ambrož z Hradce, Viktorin z Kunštátu na Liticích a Pardubicích, Jan Královec z Hrádku, Kuneš z Bělovic, Jan Roháč z Dubé, Jan Čapek ze Sán, Prokop Malý či Jakub Vlk. Hlavním centrem svazu bylo královnino věnné město Hradec Králové.
Orphani | |
---|---|
Účast na husitských válkách, křížových výpravách proti kacířům a spanilých jízdách | |
Korouhev s pelikánem (v hypotetických barvách) | |
Základní info | |
Aktivní | 1423–1434 |
Vznik jako | orebité + táborité (Menší či Nový Tábor) |
Operační území | Svatá říše římská |
Ideologie | česká reformace husitský radikalismus chiliasmus |
Velitel | Jan Žižka z Trocnova Jan Čapek ze Sán Jan Roháč z Dubé |
Základny | Hradec Králové |
Spojenci |
|
Oponenti | římskokatolická církev křižáci
|
Konflikty/boje | křížové výpravy proti husitům spanilé jízdy |