Sup bělohlavý
druh ptáka rodu Gyps / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký druh jestřábovitého dravce a mrchožrouta z rodu Gyps, jehož přirozený areál výskytu sahá od Pyrenejského poloostrova a severní Afriky přes Střední východ až po střední Asii a himalájské předhůří. Ve 20. století se areál rozšíření druhu výrazně zmenšil, a to hlavně v Evropě, severní Africe a na Středním východě. Důvodem byl lov, snížení počtu dostupných mršin a hlavně sekundární otravy. Cílem otrav byli predátoři farmářských zvířat, nicméně supi začali ve velkém umírat následkem pozření jejich otráveného masa. Od 70. let 20. století počty evropských supů pomalu rostou díky reintrodukčním programům (Francie, Itálie, Bulharsko aj.) i dalším ochranářským opatřením. Do střední Evropy včetně Česka sup bělohlavý zalétává vzácně, avšak pravidelně. Kolem 90 % evropské populace supů bělohlavých hnízdí ve Španělsku, které je domovem kolem 30 000 supích párů.
Sup bělohlavý | |
---|---|
Sup bělohlavý v letu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dravci (Accipitriformes) |
Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
Podčeleď | supi (Gypinae) |
Rod | sup (Gyps) |
Binomické jméno | |
Gyps fulvus (Hablizl, 1783) | |
Přibližný areál výskytu | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
S délkou těla kolem 95–110 cm a rozpětím křídel 230–265 cm představuje sup bělohlavý jednoho z větších supích druhů. Tělo a křídla mají různé odstíny hnědé, hlava je nápadně bílá. Krk obepíná bílý krční límec. Živí se výhradně mršinami, v oblibě má hlavně měkčí části jako vnitřnosti a obsah žaludku. Habitat druhu představují hlavně suché až polosuché oblasti s dostatečným množstvím skalnatých útesů, které využívá k hnízdění. Hnízdí koloniálně v jeskyňkách a na římsách vertikálních útesů. Stavba hnízda, inkubace i péče o mláďata je zajišťována oběma partnery. Samice klade většinou jen jedno vejce, inkubace trvá kolem 57 dní, mláďata vylétávají z hnízda po cirka 4 měsících. Jedná se o málo dotčený druh, hlavní hrozbou zůstávají sekundární otravy.