Ptačí kolonie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ptačí kolonie je skupina ptáků téhož nebo různých druhů, kteří hřadují nebo hnízdí na stejné lokalitě. Koloniálně hnízdní kolem 13 % ptačích druhů; často se jedná o mořské (trubkonosí, alky aj.) a vodní ptáky (např. volavky), vzácněji i dravce, pěvce (mj. snovači, vlaštovky) a další. Koloniální hnízdění se u ptáků má šanci vyvinout v momentě, kdy výhody hnízdění v koloniích převýší nevýhody solitérního hnízdění. K nejvýznamnějším výhodám koloniálního hnízdění patří lepší obranyschopnost vůči predátorům a snadné sdílení informací o potravě. Větší kolonie nicméně mohou paradoxně predátory přitahovat, takže kolonialita je vždy kontextově podmíněna místními environmentálními podmínkami. Jsou známy případy druhů, které v minulosti hnízdily koloniálně, avšak časem se přetransformovaly zpět na solitérní hnízdiče. Nevýhodou hnízdění v koloniích je hlavně snazší šíření parazitů a nemocí.
Velikost kolonií, jejich umístění i podoba se může razantně lišit. Zatímco snovači si staví velká agregační hnízda na stromech, buřňáci si hrabou nory v zemi a někteří tučňáci si nestaví hnízdo vůbec. Kolonie mohou zahrnovat pouze několik hnízdních párů, avšak největší ptačí kolonie mívají stovky tisíc hnízd. Extrémním případem byl holub stěhovavý, jehož největší kolonie dosahovala přes 100 milionů jedinců. Početné kolonie mořských ptáků bývají důležitým zdrojem živin v podobě ptačího trusu, který významně přispívá k navyšování místní biodiverzity. Lidé v minulosti hojně využívali ptačí kolonie pro snadný lov ptáků na maso a olej, sběr vajec i těžbu guána.