Siungnuové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Siungnuové (čínsky v českém přepisu Siung-nu, pchin-jinem Xiōng nú, znaky 匈奴) byl starověký kočovný kmenový svaz žijící severně od Číny na území dnešního Vnitřního a Vnějšího Mongolska. Původ a jazyková a etnická příslušnost Siungnuů je předmětem diskuzí, většina historiků se přiklání k názoru o jejich turkickém původu,[1] navrhována je však i příslušnost k národům jiných jazykových skupin: mongolské, tunguzské, uralské, jenisejské či íránské. Tyto možnosti se však nemusejí vázejmně vylučovat; je poměrně pravděpodobné, že kmenový svaz Siungnu tvořily kmeny různého jazykového původu.