Moldavsko
stát ve východní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika (rumunsky Republica Moldova[pozn. 1]), je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.[3] Rozkládá se na ploše 33 483 km2 a k lednu 2023 v něm žilo přibližně 2,5 milionu[pozn. 2] obyvatel.[4] Moldavsko sousedí na západě s Rumunskem a na severu, východě a jihu s Ukrajinou.[5] Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou Dněstr neuznaný separatistický stát Podněstří. Moldavsko je unitární parlamentní zastupitelská demokratická republika s hlavním městem Kišiněvem, které je největším městem a hlavním kulturním a obchodním centrem země. Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou.
Moldavská republika Republica Moldova | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Limba noastră | |||
Motto Limba noastră-i o comoară (Náš jazyk je poklad) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Kišiněv | ||
Rozloha | 33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Dealul Bălănești (430 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +2 | ||
Poloha | 47°15′ s. š., 28°31′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 3 250 532[1] (134. na světě, 2023, včetně Podněstří) | ||
Hustota zalidnění | 96 ob. / km² | ||
HDI | ▲ 0.763 (vysoký) (86. na světě, 2022) | ||
Jazyk | rumunština (moldavský dialekt), ruština, ukrajinština, gagauzština | ||
Národnostní složení | Moldavané, Rumuni, Ukrajinci, Rusové, Gagauzové | ||
Náboženství | Pravoslaví | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR) | ||
Prezidentka | Maia Sanduová | ||
Předseda vlády | Dorin Recean | ||
Měna | moldavský leu (MDL) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 15 710[2] USD (99. na světě, 2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 498 MDA MD | ||
MPZ | MD | ||
Telefonní předvolba | +373 | ||
Národní TLD | .md | ||
multimediální obsah na Commons |
Většina moldavského území byla součástí Moldavského knížectví od 14. století až do roku 1812, kdy byla Osmanskou říší (jejímž vazalem Moldávie byla) postoupena Ruské říši a stala se známou jako Besarábie. V roce 1856 byla jižní Besarábie vrácena Moldavsku, které se o tři roky později spojilo s Valašskem a vytvořilo Rumunsko, ale v roce 1878 byla nad celým regionem obnovena ruská vláda. Během ruské revoluce v roce 1917 se Besarábie nakrátko stala autonomním státem v rámci Ruské republiky. V únoru 1918 vyhlásila nezávislost a později téhož roku se na základě hlasování svého shromáždění začlenila do Rumunska. Toto rozhodnutí bylo zpochybněno sovětským Ruskem, které v roce 1924 zřídilo v rámci Ukrajinské sovětské socialistické republiky takzvanou Moldavskou autonomní republiku na územích částečně obývaných Moldavany na východ od Besarábie. V roce 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu Sovětskému svazu, což vedlo ke vzniku Moldavské sovětské socialistické republiky (Moldavská SSR).
Dne 27. srpna 1991, kdy probíhal rozpad Sovětského svazu, vyhlásila Moldavská SSR nezávislost a přijala název Moldavsko.[6] Pás moldavského území na východním břehu Dněstru je však od roku 1990 pod faktickou kontrolou separatistické vlády Podněstří. V roce 1994 byla přijata moldavská ústava a země se stala parlamentní republikou s prezidentem jako hlavou státu a premiérem v čele vlády. Za prezidentství Maii Sanduové, zvolené v roce 2020 na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v Evropské unii a v červnu 2022 získalo status kandidátské země.[7][8] Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s NATO a důrazně odsoudila ruskou invazi na sousední Ukrajinu.[9]
Moldavsko je po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jeho hrubého domácího produktu tvoří sektor služeb.[10] Má jeden z nejnižších indexů lidského rozvoje v Evropě a na světě je na 76. místě (2022).[11] V globálním inovačním indexu je Moldavsko k roku 2023 na 60. místě na světě.[12] Moldavsko je členským státem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, GUAM – Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, Organizace černomořské ekonomické spolupráce a Asociačního tria.