Moldavané
východorománský národ žijící ve východní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují. Moldavané obývají dnes dva státy: Moldavskou republiku a mezinárodně neuznanou Podněsterskou moldavskou republiku, která vyhlásila nezávislost na Moldavské republice v roce 1991.
Moldavané Moldoveni | |
---|---|
Moldavská diaspora | |
Populace | |
c. 3,4 milionu[1] | |
Země s významnou populací | |
Moldavsko Moldavsko 2 741 849 (2004) (včetně Podněstří)[2] | |
Ukrajina Ukrajina | 258 619 (2001)[3] |
Rumunsko Rumunsko | 161 846[4] |
Rusko Rusko | 156 400[5] |
Itálie Itálie | 142 583[6] |
Španělsko Španělsko | 17 426[7] |
Kazachstán Kazachstán | 14 245[8] |
Portugalsko Portugalsko | 13 586[9] |
Francie Francie | 13 000[10] |
Jazyk(y) | |
rumunština | |
Náboženství | |
† Pravoslaví náležicí k moldavské pravoslavné církvi (pod ruskou pravoslavnou církví) nebo k Metropolí Besarábie (pod rumunskou pravoslavnou církví). | |
Příbuzné národy | |
Rumuni, Valaši, Arumuni |
Hlavní část historického území Moldavska patří Rumunsku. Na tomto území moldavská národní identita skoro úplně podlehla rumunské. Rozdíl mezí Moldavany a Rumuny je latentní, mnoho lidí se označuje (auto-identifikuje etnicky) jako Moldavané a Rumuni současně. Moldavané se liší od Rumunů tradici vlastní státnosti, bohatším ruským kulturním dědictvím a některými jazykovými specifiky: větší archaičnosti jazyka, přízvukem a mluvnici, která obsahuje větší počet slov slovanského původu. V Moldavské republice, oproti Rumunsku, se do konce 20. století používala cyrilice, abeceda, která dnes je používaná jen v podněsterském Moldavsku. Část Moldavanů mluví rusky a ukrajinsky. Moldavané mají s Rumuny společné částečně etnogenezi, jazyk, více než 150 let státních dějin a pravoslaví, ke kterému se hlásí většina Moldavanů i Rumunů. Pojem Moldavané má tedy dva významy: může označovat rumunské obyvatele celé Moldávie (tedy moldavské, rumunské i ukrajinské části), stejně jako etnickou skupinu o zhruba 3 200 000 příslušnících obývající především dnešní Moldavsko (69,6 %) a považujících se za samostatný národ.
Moldavané vedle Moldavska a Rumunska žijí jako původní obyvatelé na Ukrajině, v historických oblastech: Bukovina, pobřeží Černého moře (Oděská oblast), Záporoží a Podolí. Tradičními místy, která Moldavané vybírali v minulosti pro exil, byly: Polsko (zvlášť Ruské vojvodství s hlavním městem Lvovem – dnes Ukrajina), Rusko, Řecko, Istanbul (dříve Konstantinopol), Paříž, Sedmihradsko a Budapešť. V současnosti se Moldavané nejčastěji rozhoduji pro exil v Rumunsku, ve velkých městech Ruska – hlavně v Moskvě a Petrohradě, ve Francii, Itálii a Španělsku. Moldavané žijí také v Kazachstánu – jsou to většinou potomci odpůrců stalinistického režimů deportovaných z Moldavska .