Zahraniční vztahy Česka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Česká republika má zavedenou strukturou zahraničních vztahů. Je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropské celní unie a Evropské unie. Také je součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur. Je pozorovatelem Organizace amerických států. Všechny státy (138 států ke dni 3. května 2016, z toho je devět států zastoupeno diplomaty v hodnosti chargé d’affaires) a mezinárodní respektive nadstátní organizace, které mají diplomatické styky s Českou republikou, mají velvyslanectví v Praze, a některé z nich mají generální konzuláty nebo konzuláty v určitých městech, zejména v Brně. Česká republika má ve státech a u mezinárodních respektive nadstátních organizací, se kterými má diplomatické styky, recipročně svá velvyslanectví (ambasády) a konzuláty.
Dle tzv. Henley Passport Indexu z roku 2022 mají čeští občané možnost bezvízového vstupu do 185 zemí, čímž se zařazují mezi nejméně vízy omezené národy.[2]
Hlavní roli v zaměřování a upřesňování zahraniční politiky mají premiér a ministr zahraničí. Pro zahraniční politiku České republiky je zásadní členství v Evropské unii. Česká republika má silné vazby se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, mj. jako člen Visegrádské skupiny. Rozsáhlé styky má Česká republika se sousedním Německem a dalšími členskými státy Evropské unie, se Spojenými státy americkými a s Izraelem. Bývalý český prezident Miloš Zeman se snažil zlepšit vztahy s Čínou.
Čeští představitelé podporovali disidenty v Barmě, Bělorusku, Moldavsku a na Kubě.
V letech 1948–1989 zahraniční politika Československa navazovala na politiku Sovětského svazu. Od revoluce a následného vzájemně dohodnutého mírového rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko si Češi stanovili za svůj hlavní zahraničněpolitický cíl reintegraci se západními institucemi. Země vstoupila v roce 1999 do NATO a v roce 2004 do Evropské unie, které v první polovině roku 2009 i předsedala.