Vincenc Vávra Haštalský
český novinář, překladatel a politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vincenc Vávra Haštalský, křtěný Vincenc Anton Josef (4. října 1824 Praha[1] – 6. srpna 1877 Praha[2][3]) byl český novinář, překladatel a politik, aktivní účastník revolučních událostí roku 1848. Jako student práv v letech 1843–47 pomáhal zakládat české řemeslnické spolky a ve skupině Repeal tajně rozšiřoval zakázané knihy. Po svatováclavské schůzi 11. března 1848 se stal desátníkem ozbrojeného sboru Svornost a tajemníkem demokratického spolku Slovanská lípa. Po svatodušních bouřích nakrátko zatčen, pak pracoval jako populární novinář. V prosinci 1850 znovu zatčen a do dubna 1854 vězněn na Hradčanech a v Mukačevu. Po propuštění žil pod policejním dohledem, překládal divadelní hry a pracoval v advokátní kanceláři. Později se vrátil k žurnalistice jako redaktor časopisů Čas, Hlas a Národní listy. Proslavil se překlady Victora Huga. Posmrtně vyšly jeho dopisy z vězení (Zápisky starého osmačtyřicátníka).
Vincenc Vávra Haštalský | |
---|---|
Narození | 4. října 1824 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. srpna 1877 (ve věku 52 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Pseudonym | J. Sl. (Jan Slavomír) Haštalský |
Povolání | překladatel a novinář |
Politická příslušnost | Národní strana svobodomyslná |
Manžel(ka) | Karolina Vávrová |
Děti | Helena Schieblová-Vávrová |
Příbuzní | Emanuel Vávra bratr |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |