Udržitelnost
From Wikipedia, the free encyclopedia
V ekologii je udržitelnost schopnost biologických systémů udržovat diverzitu (rozmanitost) a produktivitu na dobu neurčitou. V širším kontextu je udržitelnost vytrvalost systémů a procesů.
Udržitelnost je definovaná v kontextu lidské civilizace jako praktická schopnost uspokojit základní potřeby dneška bez kompromitování schopnosti budoucích generací uspokojit jejich základní potřeby a udržet jejich životní úroveň. Udržitelná společnost musí být vystavena tak, aby její životní styl a podnikání nebyly v rozporu s neoddělitelnou schopností přírody udržet život. Organizačním principem udržitelnosti je udržitelný rozvoj, který zahrnuje čtyři propojené oblasti: ekologii, ekonomii, politiku a kulturu.[1] Věda udržitelnosti zkoumá udržitelný rozvoj a environmentalistiku.[2]
Tento termín má původ v ekologii, jako schopnost ekosystému udržet ekologické procesy a funkce i biologickou rozmanitost a produktivitu, do budoucnosti. V současnosti se udržitelnost vztahuje na mnoho oblastí, včetně ekonomiky, prostředí, ergonomie, produkce potravin a energie, a architektury/stavebnictví. Může být zkoumána na různých úrovních, od místní až k planetární.
Seriózní užití přívlastku "udržitelný" ve spojení s konkrétními jevy (produkty, postupy...) musí být legislativně vymezeno (podobně jako ekoprodukty nebo biopotraviny), jinak umožňuje marketingovému typu komunikace libovolné zneužívání pro účelově klamavou propagaci. Udržitelnost konkrétního produktu nebo postupu lze vzhledem k odborné komplikovanosti prokázat pouze nezávislým laboratorním ekoauditem.[zdroj?]