Syndrom benigních fascikulací
neurologická nemoc / From Wikipedia, the free encyclopedia
Syndrom benigních fascikulací (SBF) je neurologická porucha neznámého původu, charakterizovaná samovolnými záškuby svalových snopců (fascikulacemi) libovolných skupin vůlí ovládaných svalů, dokonce i jazyka (zde jsou však fascikulace klinicky významnější). Nejčastěji jsou postihována lýtka, chodidla, ramena či oční víčka, ačkoli mnoho pacientů udává záškuby po celém těle. Jako přidružené potíže mnoho pacientů dále udává bolest, pocity brnění či různé poruchy citlivosti, sníženou výdrž a svalové křeče. Obraz je velmi proměnlivý, od několika záškubů denně náhodně v různých svalech po konstantní záškuby trvající mnoho dní i měsíců (mezi pacienty tzv. „hot spoty“) – SBF může trvat týdny až roky, podle ankety[1] mezi pacienty je typický průběh trvající roky. SBF často začíná po virové infekci či stresové zátěži, skutečná souvislost však není známa.