Suezský průplav
průplav v Egyptě spojující Středozemní a Rudé moře / From Wikipedia, the free encyclopedia
Suezský průplav (arabsky قناة السويس, hebrejsky תעלת סואץ), zkráceně a nepřesně též Suez, je 193 km dlouhý průplav v Egyptě spojující Středozemní a Rudé moře. Byl otevřen roku 1869 a jde o jednu z nejdůležitějších vodních cest na světě. Vede napříč Suezskou šíjí, v propadlině tvořící geologické rozhraní mezi Afrikou a Asií (resp. Eurasií), a prakticky tak tyto kontinenty od sebe odděluje. Je prokopán na úrovni mořské hladiny, takže neobsahuje žádná zdymadla a umožňuje souvislou plavbu bez přerušení.
Suezský průplav | |
---|---|
Délka | 193,3 km (původně 164 km) |
Začátek | Port Said |
Konec | Port Tewfik, Suez |
Státy | |
Egypt Egypt | |
Historie | |
Začátek výstavby | 25. září 1859 |
Konec výstavby | 17. listopadu 1869 |
Otevření | 1869 |
Uzavření | 1956-1957, 1967-1975 |
Rozšíření | 1950, 1980, 2010 |
Parametry vodní cesty | |
Zdymadla | Žádná |
Přípustná šířka plavidel | 77,5 m při ponoru do 12,2 m; 50 m při ponoru do 20 m. |
Přípustný ponor | 24 m |
Maximální nosnost souprav | 240 tisíc tun |
Šířka lichoběžníkového profilu průplavu na hladině | severní část 345 m, jižní 280 m |
Hloubka lichoběžníkového profilu průplavu | 24 m |
Podjezdová výška mostů | 68 m |
Vede zhruba ve směru SSZ–JJV, v jižní třetině se na něm nachází rozšíření zvané Velké Hořké jezero, původně suchá solná proláklina, zaplavená mořskou vodou z průplavu. Tímto jezerem je průplav rozdělen na delší a přímější severní část, a kratší a příkřeji zahloubenou jižní část s výrazným ohybem na trase.
Průplav umožňuje lodím přímou cestu mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem, namísto obeplouvání Afriky kolem mysu Dobré naděje anebo pozemní přepravě nákladu mezi přístavy na protějších stranách Suezské šíje. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z Perského zálivu do Rotterdamu zkrátila o 42 % a do New Yorku o 30 %. Cesta mezi Asií a Evropou je kratší asi o týden. Průplavem prochází asi 10 % světového obchodu, včetně 7 % globálních dodávek ropy; severním směrem proudí hlavně ropa, uhlí a kovové rudy, jižním směrem se dopravuje především cement, hnojiva, zpracované kovy, obilí a prázdné tankery.[1]
Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodě kromě asi třetiny těch největších supertankerů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce. Tím se kapacita průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně, snížily čekací doby v průměru z 11 na 3 hodiny a tím zkrátila doba plavby průplavem na zhruba 10 hodin.[2]
Suezský průplav ovlivnil také ekosystém Středozemního moře, do kterého v rámci takzvané lessepsovské migrace pronikají organismy z Rudého moře.