Stratigrafie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Stratigrafie nebo také stratigrafická geologie je nauka studující vztahy geologických těles.
Zatímco prostorovou rozlehlost geologických těles lze určit pomocí metod měření trojrozměrného prostoru, určování časového rozměru a jeho srovnávání u různých těles a procesů je mnohem složitější problematikou. Čas je z hlediska stratigrafie charakterizován šipkou běžící od počátku historie Země do současnosti a je zachycen posloupností všech forem, jevů, znaků a jejich změn v horninách. Stratigrafie zkoumá a určuje relativní stáří geologických těles a procesů (tzv. relativní stratigrafie) a jejich skutečné stáří (tzv. absolutní stratigrafie).[1]
Vrstvy hornin: Vrstvy hornin představují především záznamy o podmínkách, jaké panovaly v době vzniku vrstev. Vrstvy a souvrství jsou pojmenovány podle geografických objektů, jako jsou například města, regiony nebo pohoří. Mocností samotné vrstvy je vzdálenost mezi spodní a vrchní částí vrstvy. Pro každou vrstvu se používá jiný název:
- masivní lavice – více než 100 cm
- hrubá lavice – 50–100 cm
- lavice – 10–50 cm
- deska – 10–1 cm
- lamina – 0,2–1 cm
- tenká lamina – pod 0,2 cm