Slavnost Zvěstování Páně
křesťanský svátek / From Wikipedia, the free encyclopedia
Slavnost Zvěstování Páně (řecky: Ο Ευαγγελισμός της Θεοτόκου, roman.: O Evangelismós tis Theotókou, dosl.: „Zvěstování Matce Boží“) připomíná návštěvu archanděla Gabriela u Panny Marie, při níž jí oznámil, že bude matkou Ježíše Krista, Božího Syna. Slaví se 25. března; pokud však 25. březen připadá buď na Svatý týden, nebo na velikonoční týden, svátek se přesouvá na pondělí po druhé neděli velikonoční.
Slavnost Zvěstování Páně | |
---|---|
Zvěstování od Paola de Matteis | |
Oficiální název | Slavnost Zvěstování Panny Marie |
Jiný název | Ο Ευαγγελισμός της Θεοτόκου; Festum incarnationis; Conceptio Christi |
Slavený | pravoslavná církev, anglikánství, katolická církev a luteránství |
Druh | církevní svátek |
Oslavy | 25. března |
Souvisí s | Vánocemi, Dnem P. Marie, jarní rovnodenností |
Mezi další názvy svátku patří Slavnost Zvěstování Panny Marie, Den Panny Marie, Svátek vtělení (lat. Festum incarnationis) a lat. Conceptio Christi (Kristovo početí).
Svátek Zvěstování Páně se slaví téměř všude v křesťanství, zejména v pravoslavné církvi, anglikánství, katolické církvi a luteránství. Jedná se o významný mariánský svátek, který je v katolické církvi klasifikován jako slavnost, v luteránství jako svátek a v anglikánském společenství jako hlavní svátek. V pravoslavné církvi je kvůli ohlášení Kristova vtělení zařazen mezi osm velkých svátků Páně.[1] Význam, který je Zvěstování přikládán zejména v katolické církvi, spočívá v modlitbách Anděl Páně a Zdrávas Maria, v postavení této události jako prvního radostného tajemství dominikánského růžence, v novéně ke svátku Zvěstování[2] a v četných vyobrazeních Zvěstování v křesťanském umění.