Skriptovací jazyk
From Wikipedia, the free encyclopedia
Skriptovací jazyk je programovací jazyk navržený především k automatizaci úloh, k manipulaci s prostředky stávajícího systému, případně k jejich uzpůsobování potřebám zákazníka nebo uživatele.[1]
Obecně přijímaná definice, jaké vlastnosti musí mít skriptovací jazyk, neexistuje; obvykle se za skriptovací jazyky považují programovací jazyky s následujícími vlastnostmi:
- Interpretovaný jazyk; základem jsou často příkazy, které může operátor zadávat ručně v interaktivním režimu.
- Není třeba deklarovat proměnné.
- Používá dynamickou typovou kontrolu – automaticky podle potřeby konvertuje data mezi řetězci, čísly, logickými hodnotami.
- Automatické nastavení hodnot u nedefinovaných proměnných a konstant.
- Zotavení z běhových chyb, které neústí v ukončení skriptu.
- Podporuje práci se složitějšími datovými typy jako jsou seznamy a asociativní pole, bez potřeby starat se o uvolňování paměti.
- Obsahuje funkce pro zpracování textů a podporu regulárních výrazů.
K typickým zástupcům skriptovacích jazyků se počítají například Python, Lua, PHP, Perl, Tcl, Ruby, JavaScript a PL/SQL. Z toho nejméně poslední dva mohou být nejen interpretované, ale i kompilované (kromě JavaScriptu volitelně i uložené procedury např. Transact-SQL). Také unixový shell je možno považovat za skriptovací jazyk. Skriptovací jazyky se často využívají v prostředí webových aplikací.