Rétorománština
románský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rétorománština, také románština[1] (rétorománsky rumantsch/romontsch/rumauntsch, německy Rätoromanisch) je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří asi 0,5 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden (rétorománsky Grischun). Je jedním z úředních jazyků tohoto kantonu (spolu s němčinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze čtyř úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč. Status úředního jazyka však má pouze ve styku s rétorománsky mluvícími obyvateli Graubündenu. Jako svůj hlavní jazyk ji v roce 2000 uvedlo 0,5 % obyvatel konfederace, 35 095 mluvčích.[2]
Rétorománština (Rumantsch, Romanche) | |
---|---|
Rozšíření | Švýcarsko, Itálie |
Počet mluvčích | přibližně 60 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Švýcarsko |
Kódy | |
ISO 639-1 | rm |
ISO 639-2 | roh (B) roh (T) |
ISO 639-3 | roh |
Ethnologue | RHE |
Wikipedie | |
rm.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dle statistiky z roku 2019 používalo rétorománštinu jako svůj primární jazyk 40 074 obyvatel Švýcarska.[3] Při sčítání roku 2017 uvedlo rétorománštinu jako svůj hlavní jazyk 28 698 obyvatel kantonu Graubünden (14,7 % obyvatel kantonu).[4] Skutečný počet mluvčích, ovládajících tento jazyk, je však díky značnému počtu bilingvních obyvatel kantonu vyšší.
Rétorománština patří k rétorománským jazykům, podskupině románských jazyků, spolu s dolomitskou ladinštinou a s furlanštinou. Zda tyto jazyky tvoří samostatnou genetickou jednotku, tj. zda je rétorománština geneticky příbuznější dolomitské ladinštině a furlanštině než všem ostatním románským jazykům, nebylo dosud v lingvistickém výzkumu rozhodnuto.
Jazykovědci rétorománštinu dělí do 5 hlavních skupin, jakýchsi nářečí či „idiomů“: sursilvan, sutsilvan, surmiran, vallader a putér, do kterých shrnují další nářečí. Snahy o utvoření jednotného spisovného jazyka, tzv. Rumantsch Grischun, zatím nevedly k úspěchu.