Rychlost světla
rychlost, kterou se ve vakuu pohybují všechny nehmotné částice a související pole / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“[1] bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu. V soustavách jednotek založených na metrickém systému (tedy i SI) má vzhledem k definici metru přesnou hodnotu 299 792 458 metrů za sekundu[2] (1 079 252 848,8 km/h).[pozn. 1] Označuje se podle uvedené[1] normy ISO/IEC značkou , často však jen písmenem c, které norma ponechává pro rychlost světla v látkovém prostředí (značka je pravděpodobně odvozena z latinského celeritas, což znamená rychlost, nebo z constans, znamenající konstanta).[4]
Tato rychlost dává přirozený poměr měřítek prostoru a času a je nejvyšší možnou rychlostí šíření signálu či informace (pokud nebereme v potaz kvantové provázání).
Rychlost světla v látkovém prostředí je v mikroskopickém popisu stejná jako rychlost světla ve vakuu , avšak světlo kvantově interaguje s částicemi látky, a proto se v makroskopickém popisu jeví jeho fázová rychlost pomalejší. Rychlost šíření světla je pak rovna , kde je index lomu příslušné látky (materiálu).