Pluto (trpasličí planeta)
trpasličí planeta ve Sluneční soustavě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo , je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy. Zároveň se jedná o deváté největší a desáté nejhmotnější známé těleso, které obíhá přímo okolo Slunce. Roku 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Toto kosmické těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“, ke kterému došlo během 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006, bylo zařazeno mezi trpasličí planety a plutoidy.
Pluto | |
---|---|
Symbol planety | |
Identifikátory | |
Typ | trpasličí planeta, plutoid, plutino, KBO |
Označení | (134340) Pluto |
Objeveno | |
Datum | 18. února 1930 |
Místo | Lowellova observatoř, Flagstaff |
Objevitel | Clyde W. Tombaugh[1] |
Elementy dráhy[2] (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | 5 893 108 920 km 39,393 au |
Výstřednost | 0,246 918 |
Perihel | 4 437 000 000[pozn. 1] km 29,657[3] au |
Afel | 7 348 097 810 km 49,119 au |
Perioda (oběžná doba) | 90 306,8 d (247,41 a) |
Synodická perioda | 366,73[4] d |
Orbitální rychlost | |
- průměrná | 4,666 km/s |
Sklon dráhy | |
- k ekliptice | 17,155° |
Délka vzestupného uzlu | 110,295° |
Argument šířky perihelu | 113,721° |
Střední anomálie | 32,753° |
Počet přirozených satelitů | 5 |
Fyzikální charakteristiky | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 13,65[4]–16,3[2] prům.: 15,1[4] |
Absolutní hvězdná velikost | −0,7[5] |
Rovníkový průměr | 2 370±20 km (0,18 Země) |
Povrch | 1,77×107[pozn. 2] km² (0,035 Země) |
Objem | 6,97×109[pozn. 3] km³ (0,0064 Země) |
Hmotnost | (1,305 ± 0,007)×1022[6] kg (0,002 18 Země) |
Průměrná hustota | 1,87 ± 0,06[6] g/cm³ |
Gravitace na rovníku | 0,620[pozn. 4] m/s² (0,063 G) |
Úniková rychlost | 1,212[pozn. 5] km/s |
Siderická perioda rotace | −6,405 dne -153,2928 h[4] |
Synodická perioda rotace | 6,387 dne 153,282 h[4] |
Sklon rotační osy | 119,591 ± 0,014[6][pozn. 6]° |
Rektascenze severního pólu | 312,993[7]° |
Deklinace | 6,163[7]° |
Albedo | 0,4–0,6[4] |
Povrchová teplota | |
- minimální | −240 °C, 33 K |
- průměrná | −229 °C, 44 K |
- maximální | −218 °C, 55 K |
Úhlová velikost | 0,065"–0,115"[4][pozn. 7] |
Charakteristiky atmosféry | |
Atmosférický tlak | 0,0015[8] kPa |
Složení atmosféry | dusík, methan, oxid uhelnatý[8] |
Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 30 a 49 astronomickými jednotkami (au) (tj. 4,4–7,4 miliard km). V pravidelných intervalech se tak ocitá blíže Slunci než poslední planeta sluneční soustavy – Neptun. V současné době (roku 2023) se nachází asi 36 au od Slunce.[zdroj?]
Pluto byl klasifikován jako planeta sluneční soustavy od svého objevu až do roku 2006. Jeho status však byl zpochybňován již od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka (2060) Chiron a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost.[9] Na přelomu tisíciletí bylo objeveno mnoho transneptunických objektů, zejména pak roku 2005 těleso rozptýleného disku Eris, které je asi o 27 % hmotnější než Pluto.[10] Dne 24. srpna 2006 pak Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém astronomickém kongresu v Praze přijala novou definici planety, která Pluto z této společnosti vyloučila, a ustanovila nový typ těles, trpasličí planety, kam vedle Pluta zařadila též Eris a těleso hlavního pásu Ceres.[11] Následně byl Pluto také zapsán do seznamu planetek, a to pod katalogovým číslem 134340.[12][13] Přesto však někteří astronomové stále zastávají názor, že Pluto by měl patřit mezi planety.[14][15]
Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005.[16] Další dva malé měsíce, Kerberos a Styx byly objeveny v letech 2011[17] a 2012.[18] Protože hmotný střed soustavy Pluto — Charon leží mezi těmito tělesy a nikoliv pod povrchem jednoho z nich, hovoří se o nich někdy jako o binárním tělese.[19] IAU však zatím nepřijala formální definici binární trpasličí planety, a proto je Charon oficiálně klasifikován jako satelit Pluta.[20]