Osmansko-habsburské války
série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií / From Wikipedia, the free encyclopedia
Osmansko-habsburské války raného novověku byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií, podporovanou některými dalšími evropskými státy. Válka probíhala zejména v Uhrách. Na jejich počátku Osmané dosáhli zásadního vítězství v bitvě u Moháče, redukujíce Uhry na vazalský a tribut platící stát.[1]
Dlouhá turecká válka na konci 16. století skončila nerozhodně, stejně jako turecká válka v letech 1663–1664, při které došlo ke vpádu Turků a Tatarů na Moravu.[2] Porážka Turků při druhém obléhání Vídně znamenala velký obrat v osmansko-habsburských válkách. V průběhu velké turecké války na konci 17. století byli Turci vytlačeni z Uher. Rakousko-turecká válka v letech 1737–1739 vedla k porážce Habsburků a ke ztrátě velké části balkánských území, které získal v předchozích vítězných válkách s Turky princ Evžen Savojský. Poslední rakousko-turecká válka v letech 1787–1791, ve které dosáhli úspěchů na válečném poli habsburský vojevůdce Laudon i budoucí vojevůdce Radecký, byla ukončena uzavřením separátního míru, který vracel hranice do předválečného stavu.