Obležení Leningradu
bitva druhé světové války z let 1941 až 1944 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu (rusky блокада Ленинграда, německy Leningrader Blockade) bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války. Svou délkou 872 dní (od 8. září 1941 do 27. ledna 1944) se tato událost zařadila k nejdelším obléhacím vojenským operacím v dějinách válek a množstvím obětí šlo pravděpodobně o vůbec nejkrvavější obléhání v historii.[6]
Obležení Leningradu | |||
---|---|---|---|
konflikt: Velká vlastenecká válka | |||
Něvský prospekt během obležení, 1942 | |||
Trvání | 8. září 1941 – 27. ledna 1944 | ||
Místo | Leningrad, Sovětský svaz | ||
Souřadnice | 59°55′49″ s. š., 30°19′9″ v. d. | ||
Výsledek | Sovětské vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Civilisté:[5] 642 000 během obležení, 400 000 při evakuaci | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Německé jednotky nedokázaly splnit původní zadání a dobýt dobře opevněné město jediným úderem, musely je tedy oblehnout. Obležení však nebylo dokonalé a některé zásobovací trasy se nepodařilo uzavřít zcela (např. tzv. „Cesta života“, tj. ledová silnice přes Ladožské jezero). Efektivitě obléhání uškodil i fakt, že Finsko odmítlo podílet se na útoku na město a zakázalo i jakékoliv významnější použití svého území pro tento útok.
Obě strany zaznamenaly v této operaci rozsáhlé ztráty vojáků i techniky a ve městě zemřel hladem odhadem jeden milion lidí, zejména na počátku obležení v zimě 1941/1942. Postupem času se podařilo část lidí evakuovat a v průběhu roku 1943 se stále více nahlodávalo obklíčení města a obnovovaly dodávky potravin i munice, až se v lednu 1944 obležení definitivně zhroutilo. Celkový počet civilních obětí obležení Leningradu byl větší, než souhrnný počet obětí bombardování Hamburku, Drážďan, Hirošimy a Nagasaki.[7] Sovětský svaz při něm ztratil více vojáků než Američané a Britové v celé válce dohromady.[7]