Moskevské velkoknížectví
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Moskevské knížectví, od roku 1328 velkoknížectví (rusky Великое Княжество Московское, Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), nejméně od 19. století označované ruskými historiky jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi. Knížectví vzniklo vydělením údělu z Vladimirsko-suzdalského knížectví, jeho centrem byla Moskva. Bylo vazalem mongolské Zlaté Hordy od svého vzniku až do roku 1480.[pozn. 1] Během té doby se s podporou Zlaté hordy původně malé nevýznamné knížectví vypracovalo na dominantní subjekt v regionu. K teritoriální expanzi docházelo od konce 14. století po oslabení moci Zlaté hordy. Velkokníže Ivan III. dokončil sobiranije russkich zemel vokrug Moskvy („shromažďování ruských zemí okolo Moskvy“), dobytím dříve samostatných sousedních ruských knížectví, a položil tak základy budoucímu carskému Rusku. To formálně vzniklo roku 1547, kdy Ivan IV. Hrozný přijal dědičný titul ruského cara.
Velkoknížectví moskevské Великое Княжество Московское Velikoje Kňažestvo Moskovskoje
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha |
2 500 000 km² (rok 1505) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
rubl, denga | |||||||
Státní útvary a území | |||||||