Moravský zemský výbor
From Wikipedia, the free encyclopedia
Moravský zemský výbor byl nejvyšší výkonný orgán samosprávy na Moravě v letech 1861–1918.
Byl ustanoven na základě Zřízení zemského a Řádu voleního do sněmu zemského markrabství Moravského vydaného v roce 1861. [1] Zemský výbor navázal na stavovský zemský výbor.
Jednalo se o výkonnou část moravského zemského sněmu neboli zemskou vládu. Skládal se ze šesti takzvaných přísedících, vybíraných volbou z řad poslanců zemského sněmu. Jeden přísedící byl volen z poslanců moravského zemského sněmu zvolených za velkostatkáře, jeden za města, obchodní komory a živnostenské komory a jeden za venkov. Ostatní tři voleni libovolně. Přísedící byli povinni bydlet v Brně.
V čele zemského výboru stál zemský hejtman, který byl zároveň předsedou zemského sněmu a který byl jmenován císařem z řad poslanců zemského sněmu. Funkční období členů výboru bylo 6 let. Aby usnesení výborů bylo platné, bylo potřeba alespoň hlasů čtyř přísedících.
Od roku 1906 se počet přísedících rozšířil na osm.
Každý člen zemského výboru (přísedící) měl na starosti svůj takzvaný „referát“, tedy vymezený okruh záležitostí, které spadaly do jeho pravomoci.[2]