Moderní liberalismus
dominantní verze liberalismu ve Spojených státech / From Wikipedia, the free encyclopedia
Moderní liberalismus (ve Spojených státech často označovaný jen jako liberalismus) je dominantní variantou liberalismu ve Spojených státech. Spojuje myšlenky občanské svobody a rovnosti s podporou sociální spravedlnosti a smíšené ekonomiky. Podle Iana Adamse jsou všechny hlavní americké strany „liberální a vždycky byly. V podstatě se hlásí ke klasickému liberalismu, což je forma demokratizovaného whigovského konstitucionalismu plus volný trh. Rozdíl přichází s vlivem sociálního liberalismu“.[1]
Z ekonomického hlediska se moderní liberalismus staví proti omezování záchranné sociální sítě a podporuje roli státu ve snižování ekonomických a sociálních nerovností, poskytování vzdělání, zajišťování přístupu ke zdravotní péči, regulaci hospodářské činnosti a ochraně životního prostředí.[2] Tato forma liberalismu se zformovala ve 20. století ve Spojených státech, kdy se volební právo a další občanská práva rozšířila na širší vrstvy občanů. Mezi hlavní příklady patří Square Deal a New Nationalism Theodora Roosevelta, New Freedom Woodrowa Wilsona, New Deal Franklina D. Roosevelta, Fair Deal Harryho S. Trumana, New Frontier Johna F. Kennedyho a Great Society Lyndona B. Johnsona.
V první polovině 20. století měly obě hlavní americké strany konzervativní a liberální křídlo. Konzervativní republikáni ze Severu a demokraté z Jihu tvořili konzervativní koalici, která v době před nástupem hnutí za občanská práva dominovala Kongresu. Když demokraté pod vedením prezidenta Johnsona začali podporovat občanská práva, stal se dříve Solid South – pevně demokratický Jih – pevně republikánským (s výjimkou obvodů s velkým počtem afroamerických voličů). Od 60. let 20. století je Demokratická strana považována za liberální a Republikánská strana za konzervativní. Jako skupina jsou liberálové označováni jako levice a konzervativci jako pravice. Od 21. století se také objevuje ostré dělení na liberály, kteří mají tendenci žít v hustších a různorodějších oblastech, a na konzervativce, kteří mají tendenci žít v méně početných a více homogenních oblastech.[3][4]