Minerál
zpravidla krystalická látka vzniklá jako výsledek geologických procesů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic,[1] která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů[2], případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.[pozn. 1] Může to být prvek nebo chemická sloučenina tvořená krystaly či kvazikrystaly[4][5], výjimečně i s amorfní strukturou (např. opál), ale vždy vzniklá přírodním procesem bez zásahu člověka (např. kamenná sůl je krystalický nerost, ale když ji člověk rozpustí ve vodě a nechá opět vykrystalizovat, už nejde o nerost, i když se strukturou i složením jedná o totožné krystaly).
V přírodě je známo přes 5950 minerálů[6] a každým rokem bývá objeveno kolem 120 dalších[7].
Pojem minerál či nerost využívají vedle mineralogie a geologie i jiné obory, a mohou ho definovat jinak. Odlišnou, širší definici nerostu, používá například hornictví (viz oddíl Členění nerostů z hlediska hornictví). Biologie, lékařství a obory související s výživou zpravidla rozumějí pod pojmem minerál jakoukoli anorganickou látku v pevné či tekuté formě včetně pouhých iontů v roztoku (viz oddíl Minerály v biologii a lékařství).