Michael Hainisch
rakouský prezident / From Wikipedia, the free encyclopedia
Michael Hainisch ( [ˈmɪçaːʔeːl ˈhaɪ̯nɪʃ]; plným jménem Michael Arthur Josef Jakob Hainisch, 15. srpna 1858 – 26. února 1940) byl rakouský politik[1] a druhý rakouský prezident po pádu monarchie a po skončení 1. světové války. Hainisch byl nezávislým kandidátem, nebyl členem žádné politické strany ani parlamentu. Ve funkci byl od 9. prosince 1920[2][3] do 10. prosince 1928. Názorově byl původně socialistou, ale později přešel na pozice agrárnického konzervatismu.
Michael Hainisch | |
---|---|
2. rakouský prezident | |
Ve funkci: 1920 – 1928 | |
Předchůdce | Karl Seitz |
Nástupce | Wilhelm Miklas |
Narození | 15. srpna 1858 Gloggnitz |
Úmrtí | 26. února 1940 (ve věku 81 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Gloggnitz |
Země | Rakousko Rakousko |
Choť | Emilie Auguste Figdor |
Rodiče | Marianne Hainischová |
Příbuzní | Wilhelm Figdor (švagr) |
Alma mater | Vídeňská univerzita Akademické gymnázium |
Profese | politik, ekonom, zemědělec a spisovatel |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | medaile Wilhelma Exnera (1926) honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1927) čestný doktor Vídeňské univerzity |
Commons | Michael Hainisch |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roku 1920 se stal prvním řádně zvoleným prezidentem Rakouské republiky, nahradil prozatímního prezidenta Karla Seitze. Odsloužil dvě čtyřletá volební období a dosáhl takové obliby, že vznikla politická vůle umožnit mu, aby mohl mimořádně kandidovat ještě znovu, ale odmítl. Jeho nástupcem se tak v roce 1928 stal Wilhelm Miklas. Hainisch pak ještě působil krátce jako ministr obchodu a dopravy. V závěru života podporoval pangermánské snahy a patřil mezi zastánce Anšlusu.