Max von Laue
německý fyzik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Max Theodor Felix von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf u Koblenze – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik. V roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev ohybu (difrakce) rentgenových paprsků na krystalech.[1]
Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Max von Laue | |
---|---|
Max von Laue (1914) | |
Narození | 9. října 1879 Koblenz |
Úmrtí | 24. dubna 1960 (ve věku 80 let) Západní Berlín |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Místo pohřbení | Stadtfriedhof Göttingen |
Bydliště | Německo |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Curyšská univerzita Humboldtova univerzita Mnichovská univerzita Štrasburská univerzita |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a krystalograf |
Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Curyšská univerzita Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Humboldtova univerzita Fyzikálně-technický spolkový ústav |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1914) Matteucciho medaile (1914) Medaile Adolfa von Baeyera (1921) medaile Maxe Plancka (1932) zahraniční člen Královské společnosti (1949) … více na Wikidatech |
Choť | Magda von Laue |
Děti | Theodore H. Von Laue |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít