Maorština
From Wikipedia, the free encyclopedia
Maorština (maorsky: te reo Māori) je jazyk Maorů žijících na Novém Zélandu (Aotearoa v maorštině). Patří mezi polynéské jazyky. V roce 1987 se maorština stala jedním z oficiálních jazyků na Novém Zélandu. Maorština se dostala do úpadku především po roce 1945, ale posledních několik let dochází k její obnově.
Maorština (Māori) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Nový Zéland |
Počet mluvčích | 100 000 - 160 000 lidí [zdroj?] |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Nový Zéland |
Kódy | |
ISO 639-1 | mi |
ISO 639-2 | mao (B) mri (T) |
ISO 639-3 | mri |
Ethnologue | MBF |
Wikipedie | |
mi.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zpráva o národním sčítání lidu z roku 2013 udává, že maorsky se bylo schopno domluvit 149 000 lidí, což v té době bylo 3,7 procenta obyvatelstva. V roce 2015 se 55 procent Maorů přihlásilo k alespoň základní znalosti maorštiny, a z těch pouze 64 procent ji doma používalo jako hlavní jazyk.
Původní maorština neměla psanou podobu a až po roce 1814 se začala používat latinka. V roce 1820 vytvořil Samuel Lee spolu s náčelníkem Hongi Hika systém psaní v maorštině, který se úspěšně ujal a až doposud se v podstatě nezměnil.
Odvozený anglický a český název tohoto jazyka pochází z maorštiny samotné a píše se Māori. Na Novém Zélandu se maorštině často říká jen te reo, neboli „ten jazyk“, což je zkrácená verze te reo Māori.[1]