Malta
ostrovní stát v Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Malta, plným názvem Maltská republika (maltsky Repubblika TA’ Malta, anglicky Republic of Malta), je ostrovní stát ve Středozemním moři přináležející k Evropě. Jde o nejmenší členskou zemi Evropské unie.[3] Žije zde půl milionu obyvatel. Leží 80 km jižně od Itálie, 284 km východně od Tuniska a 333 km severně od Libye. Rozloha 316 kilometrů čtverečních z ní činí desátou nejmenší zemí na světě, avšak je také čtvrtou nejhustěji zalidněnou zemí světa. Tvoří ji několik ostrovů, z nichž dva jsou největší a nejzabydlenější: Malta a Gozo. Urbanizace země je tak rozsáhlá, že se zejména ostrov Malta mění v jednu velkou metropolitní oblast, a Malta tak bývá někdy nazývána městským státem. Hlavním městem země je Valletta.
Maltská republika Repubblika ta' Malta Republic of Malta | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna L-Innu Malti | |||
Motto Virtute et constantia (Síla a vytrvalost) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Valletta | ||
Rozloha | 316 km² (206. na světě) z toho 0.001 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Ta' Dmejrek (253 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 35°53′ s. š., 14°30′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 519 562[1] (174. na světě, 2021) | ||
Hustota zalidnění | 1649 ob. / km² (8. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,918 (velmi vysoký) (23. na světě, 2021) | ||
Jazyk | maltština, angličtina, italština | ||
Náboženství | křesťanství 88,5 % bez vyznání 5,1 % islám 3,9 % hinduismus 1,4 % ostatní 1,1 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 21. září 1964 (nezávislost na Velké Británii) | ||
Prezidentka | Myriam Spiteri Debono | ||
Předseda vlády | Robert Abela | ||
Měna | euro (EUR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 59 408[2] USD (23. na světě, 2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 470 MLT MT | ||
MPZ | M | ||
Telefonní předvolba | +356 | ||
Národní TLD | .mt | ||
multimediální obsah na Commons |
Malta byla osídlena přibližně od roku 5900 př. n. l.[4] Díky své strategické poloze ve Středozemním moři byla v minulosti důležitým obchodním uzelem.[5] Zároveň také sloužila jako námořní základna mocností, které na ostrovech vládly. V průběhu dějin byla Malta ovládaná Féničany, Kartáginci, Řeky, Římany, Araby, Normany, Aragonci, rytíři Maltézského řádu, Francouzi a Brity.[6] Zatímco křesťanství se na Maltě vyskytovalo již od dob raných křesťanů, byla v době středověku převážně muslimskou zemí pod arabskou nadvládou. Muslimská vláda v zemi skončila invazí Normanů v roce 1091. Během druhé světové války byla obléhána mocnostmi Osy a sloužila jako důležitá základna pro operace v severní Africe a ve Středomoří.[7] Britský parlament schválil v roce 1964 zákon o nezávislosti Malty, definitivní nezávislost získala dne 21. září téhož roku. V roce 1974 se země stala republikou. Od získání nezávislosti se stala členským státem Commonwealthu a Organizace spojených národů. Roku 2004 vstoupila do Evropské unie[3], o čtyři roky později se stala členem eurozóny. Malta je rovněž historicky a kulturně spojena s Itálií a zejména se Sicílií. Úředními jazyky země jsou maltština a angličtina. Až do roku 1934 byla jedním z úředních jazyků italština.
Nejpočetnějším náboženstvím je křesťanství (vyznává asi 88,5 % obyvatelstva), které je rovněž státním náboženstvím, nicméně ústava Malty zaručuje svobodu vyznání.[8][9] Maltská ekonomika je silně závislá na cestovním ruchu. V zemi se nachází mnoho historických i architektonických památek, včetně tří zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO; Hypogeum Ħal Saflieni,[10] město Valletta,[11] a sedm megalitických chrámů, které patří mezi jedny z nejstarších staveb na světě.[12][13]