Kyrgyzstán
stát ve střední Asii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kyrgyzstán (kyrgyzsky Кыргызстан, Kyrgyzstan, rusky Кирги́зия, Kirgizija), plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii.[3] Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího Sovětského svazu.[4] Jeho sousedé jsou Kazachstán na severu, Uzbekistán na západě a jihozápadě, Tádžikistán na jihozápadě a Čína na východě. Na území 200 tisíc km² žije přibližně 6,5 milionů obyvatel, z nichž 74% tvoří Kyrgyzové, dále Uzbeci (15 %) a Rusové (5,5 %); celkem 90 % obyvatel jsou muslimové. Hlavním a největším městem je Biškek.
Kyrgyzská republika Кыргыз Республикасы (Kyrgyz Respublikasy) Киргизская республика (Kirgizskaja respublika) | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Ak möngülüü aska (Vysoké hory) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Biškek | ||
Rozloha | 199 951 km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Džengiš Čokusu (7439 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +6 | ||
Poloha | 41° s. š., 75° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 6 533 500 (110. na světě, 2020) | ||
Hustota zalidnění | 27,4 ob. / km² (176. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,694 (střední) (122. na světě, 2007) | ||
Jazyk | kyrgyzština (úřední), ruština (úřední), uzbečtina, ujgurština a ostatní jazyky | ||
Náboženství | muslimové 90 % (zejména sunnité), křesťané 7 %, jiní 3 %[1] | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | prezidentská republika | ||
Vznik | 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) | ||
Prezident | Sadyr Žaparov | ||
Předseda vlády | Akylbek Žaparov | ||
Měna | som (KGS) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 4 056[2] USD (142. na světě, 2019) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 417 KGZ KG | ||
MPZ | KS | ||
Telefonní předvolba | +996 | ||
Národní TLD | .kg |
Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stal součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Od získání nezávislosti je suverénní stát oficiálně unitární parlamentní republikou, i když nadále přetrvávají etnické konflikty,[5][6] povstání,[7] ekonomické problémy,[8][9] přechodné vlády[10] a politický konflikt.[11] Kyrgyzstán je členem Společenství nezávislých států, Euroasijského ekonomického svazu, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Šanghajské organizace pro spolupráci, Organizace islámské spolupráce, Turkické rady, Turkické komunity a OSN.
Etničtí Kyrgyzové tvoří většinu ze šesti milionů obyvatel v zemi, následované významnými menšinami Uzbeků a Rusů. Kyrgyzština je úzce spjata s dalšími turkickými jazyky, ačkoli ruštinou se stále ještě široce hovoří a je úředním jazykem, jako dědictví století rusifikace. Podle CIA World Factbook tvoří devadesát procent populace muslimové, přičemž většinou jde o sunnity.[1] Kromě svého turkického původu nese kyrgyzská kultura prvky perského, mongolského a ruského vlivu.