Korýši
From Wikipedia, the free encyclopedia
Korýši (Crustacea) jsou velká parafyletická skupina členovců, zpravidla klasifikovaná jako podkmen. Žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké i slané vodě, některé skupiny se však adaptovaly i k životu na souši, jmenovitě někteří stejnonožci (např. stínky nebo svinky).
Korýši Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický) | |
---|---|
Krab Gecarcinus quadratus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda)
Pancrustacea |
Podkmen | korýši (Crustacea) Brünnich, 1772 |
Třídy a podtřídy | |
lasturnatky • rakovčíci • kapřivci • jazyčnatky • rakovci • klanonožci • kapsovci • ypsilonovky • svijonožci • lupenonožci • volnohlavci • veslonožci | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nové fylogenetické studie prokázaly, že ke korýšům by se měl řadit i hmyz. Skupinu šestinohých (Hexapoda) tvoří totiž zřejmě velmi specializovaní korýši, u kterých se s přechodem na souš vyvinula řada apomorfií, díky nimž byli po dlouhou dobu řazeni jako svébytná skupina členovců. Jednou z hmyzích apomorfií je také přítomnost vzdušnic; jelikož tento znak sdílí hmyz se stonožkovci (Myriapoda), bývali společně řazeni do skupiny vzdušnicovců, která byla nepřirozená, neboť vzdušnice vznikly u těchto skupin nezávisle na sobě. Šestinohé spolu s ostatními korýši je tedy na základě současných poznatků třeba považovat za součást skupiny Pancrustacea, kterou popsali v roce 1997 čeští biologové Jan Zrzavý a Pavel Štys a jež sdružuje šestinohé a všechny ostatní skupiny korýšů, řazené do taxonu Crustacea.
Korýši v tradičním pojetí (Crustacea) čítají asi 52 000 druhů [1] a jejich vědecké studium se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.