Konspirační teorie
teorie, vysvětlující dění spiknutím a nepřipouštějící náhodnost jevu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí, konspiracionismus[1]) jsou taková vysvětlení události nebo situace, která se odvolávají na spiknutí mocných skupin, často s politickou motivací,[2][3] i když podle věrohodných zdrojů jsou mnohem pravděpodobnější jiná vysvětlení.[4][5] Termín má negativní konotaci, protože konspirační teorie se odvolává na spiknutí bez dostatečných důkazů o jeho existenci.[6] Konspirační teorie se netýká skutečného nebo realisticky možného spiknutí, nýbrž hypotetického spiknutí se specifickými charakteristikami, v jaké nevěří většina odborníků (např. vědců nebo historiků), kteří jsou kvalifikovaní k posouzení dané záležitosti.[7][8]
Konspirační teorie v zásadě nejsou falzifikovatelné a bývají posilovány důkazy v kruhu; důkazy proti konspiraci i absenci faktů svědčících pro ni si mohou přívrženci konspirační teorie vyložit jako důkaz její pravdivosti, protože tyto důkazy jsou podle nich zfalšovány původci spiknutí.[6][9] Některé konspirační teorie jsou spíše otázkou víry než něčím, co lze dokázat nebo vyvrátit.[10][11] Jiné jsou založeny pouze na indiciích a nepřímých důkazech. Výzkumy naznačují, že konspirační představy – víra v konspirační teorie – mohou být psychologicky škodlivé nebo patologické[12][13] a že korelují s psychologickou projekcí, paranoiou a machiavelismem.[14] Psychologové připisují nalézání konspirace tam, kde žádná není, psychickému jevu zvanému iluzorní vnímání vzorců.[15][16]
Historicky jsou konspirační teorie úzce spjaty s předsudky, hony na čarodějnice, válkami a genocidami.[17][18][19] Často jim silně věří pachatelé teroristických útoků a jako ospravedlnění je používali Timothy McVeigh a Anders Breivik stejně jako vlády nacistického Německa, Sovětského svazu[17] a Turecka.[20] Popírání nemoci AIDS vládou Jihoafrické republiky, motivované konspiračními teoriemi, způsobilo podle odhadů 330 000 úmrtí na AIDS.[8][21][22] Hnutí QAnon a popírání výsledků prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2020 vedlo v roce 2021 k útoku na Kapitol Spojených států.[23] Kvůli víře v konspirační teorie o geneticky modifikovaných potravinách vláda Zambie odmítla potravinovou pomoc během hladomoru[18] v době, kdy v zemi trpěly hladem 3 miliony lidí.[24] Konspirační teorie jsou významnou překážkou zlepšení veřejného zdraví:[18][25] mimo jiné podporují odpor k očkování a fluorizaci vody a jsou spojovány s výskytem nemocí, kterým lze předcházet očkováním.[18][8][25][26] Mezi další dopady konspiračních teorií patří snížení důvěry ve vědecké důkazy,[18][26][27] radikalizace a ideologické posilování extremistických skupin[17][28] a negativní důsledky pro ekonomiku.[17]
Konspirační teorie se od konce 20. století staly běžným jevem v masových médiích.[10][29][30][31] Jsou rozšířené po celém světě a často se jim běžně věří, některým z nich dokonce věří většina populace v některých státech.[32][33][28] Přesto se nezdá, že by víra v konspirační teorie na Západě výrazně rostla.[34] Mezi zásahy, které mají snížit výskyt konspiračních přesvědčení, patří udržování otevřené společnosti a zlepšování schopností analytického myšlení široké veřejnosti.[32][33]