Johann Heinrich Lambert
švýcarský filosof, matematik a astronom / From Wikipedia, the free encyclopedia
Johann Heinrich Lambert (26. srpen 1728, Mylhúzy – 25. září 1777, Berlín) byl švýcarský matematik, fyzik, astronom a filozof narozený v Alsasku, na území dnešní Francie. Většinu svých děl psal německy. Proslul především svým matematickým důkazem, že číslo π je iracionální. Jako první též aplikoval hyperbolické funkce v trigonometrii. Jeho studie o kuželosečce umožnily přesnější a jednodušší výpočty drah komet. Spekuloval i o neeuklidovském prostoru. Známý je též jeho vzorec určující vztah mezi úhly a plochou hyperbolického trojúhelníku. Patřil k průkopníkům kartografické projekce. Vynalezl první vlhkoměr. V oblasti optiky významně přispěl k formulování Beerova–Lambertova zákona a definoval Lambertův kosinus zákon. Jeho astronomické práce patřily k prvním, které rozvíjely mlhovinovou hypotézu. Významná je jeho teorie světla (fotometrie), proto po něm byla pojmenována jednotka světelného jasu. Ve filozofii je nejznámější jeho kniha Neues Organon, kde zkoumal vztah subjektivního a objektivního a věnoval se sylogistice. Známá je jeho korespondence s Immanuelem Kantem.
Johann Heinrich Lambert | |
---|---|
Narození | 26. srpna 1728 Mylhúzy |
Úmrtí | 25. září 1777 (ve věku 49 let) Berlín |
Příčina úmrtí | Tuberkulóza |
Bydliště | Švýcarsko, Prusko |
Země | Německo |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
Povolání | matematik, astronom, fyzik, filozof, spisovatel a vědec |
Nábož. vyznání | protestantismus |
Rodiče | Lukas Lambert, Elisabeth Schmerber |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |