Jednoduchý opar
virové onemocnění / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jednoduchý opar (lat. Herpes simplex) je virové onemocnění způsobené skupinou herpes simplex virus postihující přirozeně pouze člověka. Přenáší se úzkým kontaktem nebo kapénkami.[1] Nejčastější používané dělení je dle lokality výskytu na orální herpes a genitální herpes.
jednoduchý opar | |
---|---|
cytopathy | |
Minimální inkubační doba | 4 d |
Maximální inkubační doba | 12 d |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orální herpes postihuje rty a obličej. Na rtech se projevuje ve formě drobných puchýřků. Častým projevem je také bolest v krku.
Genitální herpes se řadí mezi pohlavně přenosná onemocnění a u většiny (až 75 % postižených) je bez jakýchkoliv projevů.[2] Nemocní však mohou onemocnění dále přenášet. Mezi projevy se řadí puchýřky a drobné vředy. Obě formy se zpravidla hojí do dvou až čtyř týdnů. Před výskytem onemocnění může docházet k svědění a bolesti.[3]
Původce oparu, virus Herpes simplex má střídavě období aktivní infekce a období klidu, při kterém zůstává v axonech nervů v blízkostí prvního výskytu. Při vhodných podmínkách, kdy dochází ke snížení imunity, se virus může znovu projevit.[1] První výskyt onemocnění bývá zpravidla nejzávažnější a s postupem času se projevy snižují. [3]
Herpes simplex má dva podtypy – HSV-1 a HSV-2, které se liší sérologicky (mají jiné antigeny), ale jsou si velmi geneticky podobné a mají nerozlišitelné projevy.[4] HSV-1 častěji postihuje obličej a ústa, zatímco HSV-2 se častěji projevuje jako genitální opar. Ovšem toto dělení není pravidlem a HSV-1 i HSV-2 se mohou vyskytovat v obou lokalitách. Infekcí HSV-1 jsou ohroženi obzvláště lidé, kteří praktikují orální sex a s tímto onemocněním se dosud nesetkali.[5]
Genitální opar se může přenášet i na novorozence během porodu. Tento stav se označuje jako neonatální (novorozenecký) herpes. [4]
Opar je většinou diagnostikován na základě klinických projevů. Diagnostika může být potvrzena detekcí virové DNA z tekutiny puchýřků. [1]
Léčba je zpravidla zaměřena na jednotlivé příznaky.[6]
Genitální opar není možné zcela vyléčit a ke snížení rizika přenosu je nutné používat antivirotika. Proti tomuto onemocnění není dostupné očkování. [1]