Indalo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Indalo je jeskynní figura z období pozdního neolitu nebo doby měděné, která se nachází na území Abrigo de Las Colmenas, Vélez-Blanco, v provincii Almería ve Španělsku. Jeho původ je často přiřazován do nedaleké jeskyně Cueva de los Letreros, na úpatí pohoří Maimón, Vélez-Blanco, Španělsko.
Figura představuje lidskou postavu s rozpřaženými nataženými pažemi a lukem nad nimi. Její význam nebyl zcela objasněn, ale existují teorie, které naznačují jistou božkost.[1] Indalo byl po staletí v provincii považován za symbol štěstí. V posledním století se pak stal symbolem, který Almeríi a vše s ní související reprezentuje.
V roce 1924 byla oblast, kde byla figura nalezena, vyhlášena za národní historickou památku, v roce 1998 pak za památku světového dědictví UNESCO (jako součást skalního umění středomořské pánve na Pyrenejském poloostrově).