Gotická katedrála
From Wikipedia, the free encyclopedia
Gotická katedrála je architektonický termín označující typ velkého gotického kostela, který je vybaven minimálně třemi loděmi, příčnou lodí a chórovým ochozem s věncem kaplí a který je díky použití žebrové klenby a opěrného systému osvětlen velkými gotickými okny s vitrajemi. Tato podoba byla typická v Západní Evropě v období vrcholného středověku pro katedrální kostely, hlavní kostely diecéze, ve kterých je umístěn stolec (trůn) biskupa nazývaný katedra.[1] Ale katedrální gotika našla uplatnění i u jiných význačných kostelů, které nebyly biskupskými ani arcibiskupskými katedrálami.
Tento typ architektury vznikl v oblasti Île-de-France (okolí Paříže) ve 12. století a brzy se rozšířil i do dalších zemí jako nositel nové, gotické architektury. Gotická katedrála představuje vrcholné dílo středověku, které v sobě spojuje technické znalosti, umění a křesťanské ideje do jednoho účinného celku.[p 1]