Eocén
From Wikipedia, the free encyclopedia
Eocén (55,8 Ma – 33,9 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu, resp. neformální geologické jednotky třetihor. Název eocénu odvodil od starořeckého slova „ἠώς“ (éós), jež znamená úsvit, a taktéž řeckého slova „καινός“ (kainos) — latinizovaného na „caenus“, znamenajícího nový. Název, který lze přeložit jako „úsvit nových časů“, poukazuje na to, že podle nálezů fosilií se právě v tomto období zrodila řada dodnes přežívajících skupin živočichů.[1]
Další informace Epocha (Oddělení), Věk (Stupeň) ...
Epocha (Oddělení) |
Věk (Stupeň) |
Stáří (miliony let) |
---|---|---|
eocén | priabon | 33,9–37,8 |
barton | 37,8–41,2 | |
lutet | 41,2–47,8 | |
ypres | 47,8–56,0 |
Zavřít