Ekonomika Izraele
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ekonomika Státu Izrael je vysoce vyspělá, volná a tržní, založená především na znalostech.[6][7][8][9] Izrael je na 22. místě ve zprávě indexu lidského rozvoje OSN, který jej řadí do kategorie vysoce rozvinutých, což zemi umožňuje vyšší životní úroveň než v mnohých západních zemích. Prosperita ekonomiky umožňuje zemi mít propracovaný sociální stát, moderní infrastrukturu a high tech odvětví schopné konkurovat Silicon Valley. [6] Izrael má po USA druhý největší počet začínajících společností na světě[10] a třetí největší počet společností kótovaných na burze NASDAQ po USA a Číně.[11] Intel,[12] Microsoft,[13] a Apple[14][15]vybudovali své první zámořské výzkumné a vývojové pracoviště právě v Izraeli. Další high tech nadnárodní korporace, jako jsou IBM, Google, HP, Cisco Systems, Facebook a Motorola otevřely v zemi centra pro výzkum a vývoj.[15]
Ekonomika Izraele | |
---|---|
Finanční distrikt, Ramat Gan | |
Měna | Nový izraelský šekel (NIS; ₪) |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | AIIB, BIS, CLS, EBRD, IADB, ICC, ISO, ITUC, OECD, OSN, WCO, WFTU, WTO. |
Statistické údaje | |
Populace | ▲ 8 775 000[1] |
HDP | $286,840 mld (PPP 2014)[2] $305. 707 billion (nominal 2014)[2] |
Změna HDP | 2,5% (2015 odhad.; 120.) |
HDP na obyvatele | $35,833 (PPP; 2014 odhad) $38,004 (nominal; 2014 odhad)[2] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 2,5%, průmysl: 31,2%, služby: 64,7% (2011 odhad) |
Inflace (CPI) | 0,5% (2014 odhad; 59.) |
Míra chudoby | 21% (2014)[3] |
Pracovní síla | 3,595 mil. (prosinec 2014 est.;[4]) |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 2%, průmysl: 16%, služby: 82% (září 2008) |
Nezaměstnanost | 4,9% (duben 2015; odhad 56.)[5] |
Zahraničí | |
Vývoz | $62,5 mld FOB (2011 odhad; 54.) |
Dovoz | $70,62 mld FOB (2011 odhad; 47.) |
Hrubý zahraniční dluh | $112 mld (31. 12 2011 odhad; 40.) |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 69,6% HDP (2013 odhad; 28.) |
Příjmy | $68.29 mld (2011 odhad) |
Výdaje | $75.65 mld (2011 odhad) |
Hlavními hospodářskými odvětvími země jsou špičkové technologie a průmyslová výroba. Izrael je jedním ze světových center pro broušení a leštění diamantů, což představuje 23,2% veškerého vývozu.[16] Izrael je relativně chudý na přírodní zdroje a je závislý na dovozu ropy, surovin, pšenice, motorových vozidel, neřezaných diamantů. Ačkoli je země téměř úplně závislá na dovozu energie může v budoucnu změnit díky nedávno objeveným zásobám zemního plynu a solární.[17][18]
Kvalitní univerzitní vzdělání a vytvoření vysoce motivovaného a vzdělaného obyvatelstva je do značné míry odpovědné za zahájení boomu špičkových technologií v zemi.[19] Vyspělá ekonomika pomohla zemi přílivu hodnotově orientovaného zboží a vzestupu služeb, což zemi umožnilo vytvořit velkou síť technologicky vyspělých společností po celé zemi finančně podpořenou silným odvětvím rizikového kapitálu.[20] Ústředním uzlem izraelských špičkových technologií je Silicon Wadi řazené na druhé místo hned po Silicon Valley v USA.[21][22][23][24] Mnoho izraelských společností je oslovováno světovými korporacemi pro jejich kvalifikovaný firemní personál.[25] Díky tak působivým výsledkům v oblasti vytváření technologií zaměřených na zisk se Izrael stal první volbou pro mnoho předních světových podnikatelů, investorů a průmyslových gigantů. Ekonomická dynamika Izraele přitahovala pozornost mezinárodních obchodních lídrů, jako např.: zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, investora Warrena Buffetta, amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo telekomunikačního giganta Carlose Slima. Každý podnikatel ocenil izraelskou ekonomiku a investoval velké množství peněz do izraelských průmyslových odvětví nad rámec svých tradičních obchodních aktivit a investic v domovských zemích.[26][27][28][29][30][31][32][33][34]
V září 2010 byl Izrael pozván ke vstupu do OECD.[35] Izrael rovněž podepsal dohody o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, Evropským sdružením volného obchodu, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Ukrajinou, Jordánskem, Egyptem. 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která podepsala dohodu o volném obchodu s obchodním blokem Mercosur.[36][37] Izrael je také významnou turistickou destinací, v roce 2017 jej navštívilo 3,6 milionu zahraničních turistů.[38][39][40][41]