Danelaw
From Wikipedia, the free encyclopedia
Danelaw, také Danelagh (dánsky Danelagen, ve staré angličtině Dena lagu) je název té anglosaské části ostrova Velké Británie, kde bylo tzv. „dánské právo" nadřazeno tradičnímu anglosaskému; šlo tedy o anglosaské území pod nadvládou norsko-dánských dobyvatelů podřízené Dánskému království. Rozsah této oblasti odpovídá přibližně dnešní severní a východní Anglii. Jeho počátky sahají do vikinské expanze v 8. století. Termín je také používán k označení souhrnu práv dohodnutých mezi anglosaským králem Wessexu Alfrédem Velikým a dánským vůdcem Guthrumem. V roce 886 byly smlouvou určeny hranice jejich království a vztahy mezi Anglosasy a seveřany (Dány a Nory).
Danelaw Danelagen (da) Dena lagu (ang)
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
žádné (místní, (Jórvík aj.) | |||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Dánské právo platilo v Northumbrii a Východní Anglii, a v hrabstvích Leicestershire, Nottinghamshire, Derbyshire a Lincolnshire. Paradoxní je, že prosperita území Danelaw, zejména v Yorku, lákala nové vikinské nájezdníky k loupeživým výpravám. Konflikt s Wessexem a Mercií oslabil sílu této kultury a vedl k jejímu podřízení Eduardu Staršímu. Oblast Danelaw se tak stala součástí anglického království a již nadále nebyla dánskou provincií.