Balkánské války
From Wikipedia, the free encyclopedia
Balkánské války je souhrnné označení pro sérii konfliktů, které probíhaly v letech 1912–1913 na Balkánském poloostrově. V těchto konfliktech se nově vzniklé národní státy snažily získat co největší území na úkor Osmanské říše, na níž teprve nedávno získaly nezávislost. V první balkánské válce Osmanskou říši porazily čtyři balkánské státy. Ve druhé balkánské válce Bulharsko bojovalo proti všem čtyřem původním stranám první války a čelilo překvapivému útoku Rumunska ze severu. Osmanská říše ztratila většinu evropského území. Rakousko-Uhersko, i když nebylo válčící stranou, bylo relativně oslabeno, protože po válečných ziscích větší Srbsko prosazovalo sjednocení jihoslovanských národů.[1] Válka připravila půdu pro balkánskou krizi v roce 1914, znamenala tak „předehru k první světové válce“.[2]
Balkánské války | |||
---|---|---|---|
Hranice na Balkáně po první a druhé balkánské válce | |||
Trvání | 8. října 1912 – 18. července 1913 | ||
Místo | Balkánský poloostrov | ||
Výsledek | Londýnská smlouva, Bukurešťská smlouva | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Balkánské války poznamenaly etnické čistky, přičemž všechny strany byly odpovědné za nejhorší zvěrstva na civilním obyvatelstvu a dopomohla inspirovat zvěrstva další, včetně válečných zločinů za jugoslávských válek v 90. letech.[3][4][5]