Avaři
kočovné etnikum mongolského původu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska. Je možné, že na etnogenezi Avarů měly svůj podíl také turkické a tunguzské kmeny. V širším slova smyslu lze názvem „Avaři“ označovat multietnický kmenový svaz, jehož součástí byly, kromě vlastních Avarů, také turkické, indoevropské a možná i tunguzské a uralské kmeny. Avaři, kteří přišli do Evropy, se během svého pobytu mísili také se Slovany a Germány. Jsou nazýváni Evropskými nebo Panonskými Avary, dobové byzantské prameny je označovaly za Varchonity (řecky Βαρχονίτες, Varchonítes) a pseudo-Avary.
Avarský kaganát
| |||||
Geografie
| |||||
žádné | |||||
Obyvatelstvo | |||||
Národnostní složení |
Avaři (šlechta, elita), Slované (majorita, poddaní) | ||||
Státní útvar | |||||
Státní útvary a území | |||||
V době od poloviny 6. do počátku 9. století hráli značnou roli v politickém uspořádání Balkánu, když se natrvalo usídlili v Karpatské kotlině (Panonské pánvi) a ustanovili zde svou říši Avarský kaganát. V 9. století říše zanikla v důsledku války s Karlem Velikým a zbylí evropští Avaři se později asimilovali s příchozími Maďary.