Anexe Krymu Ruskou federací
anexe Krymu Ruskem na jaře 2014 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Anexe Krymu Ruskou federací je většinou států neuznaná anexe ukrajinského poloostrova Krym provedená Ruskou federací na jaře 2014. Krymská krize vznikla v důsledku ruské invaze, jež byla maskována jako povstání domobrany, po které následovalo vypsání referenda o sebeurčení. Rusko, které má na Krymu základnu Černomořského loďstva, tím reagovalo na vnitropolitické změny na Ukrajině, kde lidové demonstrace zvané Euromajdan vedly ke svržení prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče a jeho vlády.
Anexe Krymu Ruskou federací | |||
---|---|---|---|
konflikt: Ruská intervence na Ukrajině | |||
Trvání | 23. února – 19. března 2014 | ||
Místo | poloostrov Krym | ||
Příčiny | opozice k hnutí Euromajdan, opozice k prezidentství Oleksandra Turčynova a vládě Arsenije Jaceňuka | ||
Výsledek | Autonomní republika Krym a Sevastopol anektovány Ruskem. Protiruské sankce. | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
2 mrtví civilisté při protestech, 1 civilista zabit krymskou jednotkou pod vedením bývalého vojáka ozbrojených sil Ruské federace | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rusko vyslalo na poloostrov část svých speciálních jednotek, které pomohly vojensky obsadit klíčová místa. Krymská vláda vyvolala 16. března 2014 za tohoto stavu referendum, které ukrajinský Ústavní soud považuje za protiústavní.[1] Rusko začlenilo na žádost parlamentu Republiky Krym jak Krym, tak město Sevastopol do svého státního území. Představitelé Ukrajiny považují anexi za nelegální a většina zemí světa podpořila ukrajinskou územní celistvost. Dva dny po referendu bylo kvůli anexi Krymu pozastaveno Rusku členství ve skupině G8.[2] Jen Rusko, které tuto událost představovalo jako obranu etnicky ruských obyvatel Krymu, a několik málo dalších zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.
Rusko přitom garantovalo územní celistvost Ukrajiny v budapešťském memorandu o jaderném odzbrojení Ukrajiny z roku 1994. Spor trvá dodnes a byl zdrojem napětí mezi Ruskem a Západem. Konflikt na Krymu a Sevastopolu byl Mezinárodním trestním soudem definován jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.[3]
Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo dne 7. prosince 2020 rezoluci (63 hlasů pro, 17 proti, 62 se zdrželo) ve které vyzývá Ruskou federaci jako okupační mocnost, aby neprodleně a bezpodmínečně stáhla své vojenské síly z okupovaného Krymu a ukončila bezodkladně dočasnou okupaci území Ukrajiny.[4]