Alfred Russel Wallace
britský přírodovědec, antropolog a geograf / From Wikipedia, the free encyclopedia
Alfred Russel Wallace (8. ledna 1823 – 7. listopadu 1913) byl britský přírodopisec, badatel, geograf, antropolog a biolog. Pravděpodobně nezávisle na Patrickovi Matthewovi či Charlesi Darwinovi přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá přírodním výběrem, což Darwina přimělo svou teorii publikovat. Je po něm pojmenován kráter Wallace na přivrácené straně Měsíce[1][2] a kráter Wallace na Marsu[3].
Alfred Russel Wallace OM, LLD, FRS, DCL, FLS | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1823 Usk, Wales, Spojené království |
Úmrtí | 7. listopadu 1913 (ve věku 90 let) Broadstone, Anglie, Spojené království |
Státní příslušnost | britské |
Alma mater | Birkbeck, University of London Richard Hale School |
Obory | biologie, biogeografie, botanika |
Známý díky | spoluobjevení přírodního výběru a výzkum na poli biogeografie |
Ocenění | Královská medaile (1868) Darwinova medaile (1890) Zlatá medaile Linného společnosti (1892) Darwinova–Wallaceova medaile (1908) Copleyho medaile (1908) Řád za zásluhy (1908) |
Manžel(ka) | Annie Mitten |
Rodiče | Thomas Vere Wallace a Mary Anne Greenell |
Podpis | |
Web | wallacefund |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wallace se soustředil hlavně na výzkum v terénu. Nejdříve zkoumal povodí Amazonky a poté Malajské souostroví, kde vymezil Wallaceovu linii, která souostroví rozděluje na dvě části, v nichž se vyskytují živočichové příbuzní buď těm v Austrálii nebo těm v Asii. Je považován za jednoho z největších expertů 19. století na geografickou distribuci živočichů a někdy je nazýván „otcem biogeografie“.[4] Byl jedním z předních evolučních myslitelů 19. století. Kromě objevu přírodního výběru např. přišel s myšlenkou, že výstražné zbarvení u živočichů se vyvinulo za účelem upozornit predátory.
Silně ho přitahovaly nekonvenční myšlenky. Jeho podpora spiritualismu a víra v dualitu duše a těla mu ztěžovala vztahy s vědeckou obcí, zvláště pak s ranými obhájci evoluce. Mimo svou vědeckou práci byl společenským aktivistou a kritizoval dle jeho názoru nespravedlivý společenský a ekonomický systém tehdejší Británie. Byl také jedním z prvních významných vědců, které začal znepokojovat dopad lidské činnosti na životní prostředí. Psal o vědeckých i společenských otázkách; jeho zápisky z cest po Indonésii a Malajsii vydané pod názvem The Malay Archipelago („Malajské souostroví“) se staly jedním z nejpopulárnějších a nejvlivnějších vědeckých deníků té doby.