Geografiska šěrokosć
From Wikipedia, the free encyclopedia
Geografiska šěrokosć (prjedy stopjeń šěrokosće), φ abo B (łaćonsce latitudo, jendźelsce latitude, mjezynarodnje skrótšena přez lat. abo LAT) je sewjerna abo južna zdalenosć dypka zemskeho powjercha wot ekwatora, podata w kutowej měrje, tuž w stopnju. Šěrokosć móže hódnoty wot 0° (na ekwatorje) hač ±90° (na čopomaj) nabyć. Město předznamješka (tradicionelnje +sewjer, −juh) je tež N resp. S dowoleny.
Kut, kotryž so za geografisku šěrokosć wužiwa, njeměri so w zemskim srjedźišću, ale wotpowěduje kutej mjez (idealizowanym) lotowym směrom a ekwatorowej runinu zemje.
- Městna ze samsnej šěrokosću leža na jednym šěrokostniku, tež šěrokostny paralel abo paralelny kruh mjenowany.
- Za identifikaciju dypka na zemskim powjerchu – za postajenje jeho geografiskeho połoženja – je přidatnje k šěrokosći podawanje jeho geografiskeje dołhosće (prjedy stopjeń dołhosće) trěbne. Definicija geografiskeje šěrokosće dźe na Klawdiusa Ptolemeusa wróćo.