Ginéa Ekuatogua
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ginéa Ekuatogua —héra tee hína Tavakuairetã Ginéa Ekuatogua — ha'e peteĩ tetã hekosãsóva Mbyte Áfrika pegua, ojehechakuaáva ha'eha tavakuairetã heko peteĩva mburuvicharapépe milíko aty oporokuáiva.[5][6][7][8][9]
Tavakuairetã Ginéa Ekuatogua | ||||
---|---|---|---|---|
Ginéa Ekuatogua | ||||
| ||||
Tetã ñe'ẽ akã: «Unidad, paz y justicia» | ||||
Tetã Momorãhéi: Caminemos pisando las sendas de nuestra inmensa felicidad | ||||
Tavusu | Malabo | |||
Táva tuichavéva | Bata | |||
Ñe'ẽnguéra | Karaiñe'ẽ, hyãsiañe'ẽ ha poytugañe'ẽ[1] | |||
Tetãygua réra | EkuatoGinéagua - Ginéa Ekuatogua pegua | |||
Tekuái reko | Tavakuairetã mburuvicharapépe milíko aty oporokuáiva | |||
• Tendota | Teodoro Obiang | |||
• Tendota ombuekoviáva | Teodoro Nguema Obiang Mangue | |||
• Sãmbyhyhára peteĩha | Francisco Pascual Obama Asue | |||
Tetã Amandaje | Parlamento de Guinea Ecuatorial | |||
Sãso Oñemoañetéva |
Epáña pegua 12 jasypa ary 1968 | |||
Yvy apekue | Ñemoĩha 145.º | |||
• Opaite | 28051 [2] km² | |||
• Y (%) | 0 [2] | |||
Tembe'y | 528 km [2] | |||
Y rembe'y | 296 km [2] | |||
Yvyty yvatevéva | Pico Basilé | |||
Ava hetakue | Ñemoĩha 159.º | |||
• Hetakue | 1222442[3] hab. (2014) | |||
• Typy'ũ | 43,57 hab./km²* | |||
PIB (PPA) | Ñemoĩha 127.º | |||
• Opaite (2016) | US$ 31 769 sua | |||
• Per cápita | US$ 25 988 | |||
IDH (2015) | 0,592[4] (135.º) – Mbytegua | |||
Viru |
Franco CFA de África Central (FCFA, XAF ) | |||
Ára | UTC +1) | |||
• Arahakúpe | Ndaipóri | |||
ISO Jehero | 226 / GNQ / GQ | |||
Tetã renda tee Ñandutíme |
.gq | |||
Tetã pumbyry papapy |
+240 | |||
COI Jehero | GEQ | |||
Opaite Tetã Yvýgui | ||||
[editar datos en Wikidata] |
Ijapekue oñemohenda pokõi tetãvore rupive. Itavusu ha'e Malabo, hérava ymaguare Santa Isabel. Itáva tuichavéva ha orekovéva tavayguakuéra ipype ha'e Bata, táva tuicha ambuéva ha'e Ebebiyín.
Orekógui amo 28 051 km² ijapekue[2] ha'e peteĩ umi tetã michĩvévagui Áfrika yvyrusúpe, Ginéa Ekuatogua retã oiko yvyrusúpe ha 5 ypa'ũme orekova avakuéra ipype.[10] Ijerére ojejuhu yvate gotyo Kamerũ, tetã Gavõ ñemby ha kuarahyresẽ ngotyo ha ojejuhu paraguasu Atlántiko (parapyte Ginéa) kuarahyreike gotyo, hi'aguĩ oĩ avei ypa'ũnguéra Santo Tome ha Príncipe.
Ojeipapa ary 2014-pe Ginéa Ekuatogua retãme oiko amo 1 222 442 tapichakuéra.[3] Tetã pehẽngue oĩva yvyrusúpe oñembohérava ysyry Muni térã Mbini, ha ijapekue hína 26 000 km². Ypa'ũnguéra tuichavéva ha'e ypa'ũ Bioko (hérava ymaguare Fernando Poo) orekóva 2017 km², ypa'ũ Annobón orekóva 17 km², ha ypa'ũ Corisco orekóva 15 km².[11]
Ginéa Ekuatogua ha'e va'ekue Epáña kolónia ymaguare, hérava Ginéa Epáñagua ha ohupyty isãso ára 12 jasypa ary 1968-pe. Upévare amo 87,7 % umi Ginéa Ekuatogua retãyguágui oñe'ẽkuaa karaiñe'ẽ.[12]
Yvypóra tekoiterape sa'i ojehecha Ginéa Ekuatogua retãme he'iháicha kuatia momaranduha ojapo Freedom House.[13] Hetaite Ginéa Ekuatogua retã ohasa asy ha imboriahuite.[14] Ko'ãga Ginéa Ekuatogua oĩ milíko aty oporokuáiva ipoguýpe.[14]