Wikipedista:Vaclav krouzek/Pískoviště
From Wikipedia, the free encyclopedia
Slovo rasa se v souvislosti s lidmi používá jako označení velkých skupin lidí, spojených shodnými znaky. Původně šlo zejména o stejný jazyk a kulturní znaky,[1][2] v první polovině 18. století se důraz přenesl na shodu fyziologických rysů,[3] jako je barva pleti a tvar či vzhled hlavy.[4] V antropologii se pojem rasa používal od konce 17. století až do pozdního 20. století, od 19. století často jako synonymum pro lid.[5] Kromě toho se různé koncepty rasy objevily také v etnologii a sociologii. V obecné debatě jsou lidé stále rozdělováni do tří ras (europoidní, mongoloidní, negroidní), tyto kategorie jsou však vědci zpochybňovány, protože vzhledové rozdíly mezi „europoidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek dědičných znaků DNA, které dle studií u lidí vznikaly nezávisle postupnou adaptací na klima a prostředí. Na rasy vědci nahlíží spíše jako na sociologický termín, přesněji jako na sociální konstrukt.[6][7][8]
Dělení lidstva do určitého počtu poměrně stejnorodých a navzájem odlišných ras se označují jako rasové teorie. Rasových teorií existuje velké množství[9] a byly velmi vlivné především v 19. a na začátku 20. století. Rasy byly odlišovány především na základě vnějších (fenotypových) charakteristik, jako je barva kůže, ochlupení nebo tvar lebky. Často se předpokládaly nebo tvrdily také další rozdíly charakteru a schopností příslušníků ras, obvykle spojené s hodnocením, při kterém se rozlišovaly údajně vyšší a nižší lidské rasy (rasismus) a hledaly vztahy mezi rasovými charakteristikami a stupněm kulturního rozvoje. Používání tohoto termínu ve vědeckých kruzích je proto často vnímáno jako problematické a zavádějící. V současné době panuje většinový vědecký postoj, že rasové teorie jsou překonané, zastaralé a vědecky neudržitelné, přestože vědci uznávají, že se lidé můžou dělit do určitých skupin.[10][11][12][13][14][15] Mnohdy je tak v závislosti na kontextu nahrazováno konkrétnějšími a více vypovídajícími označeními jako národ nebo etnicita, v širším měřítku pak populace, komunita nebo obyvatelstvo.[16][17][18]