Wikipedista:David Kennedy/Archiv
From Wikipedia, the free encyclopedia
Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek, 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12:30 místního času (18:30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně zasažen ostřelovací puškou Carcano M91/38 když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connaly, ten však atentát přežil.
Wikipedista:David Kennedy/Archiv | |
---|---|
Historické období | Studená válka |
Cíl | John F. Kennedy prezident USA |
Výsledek | smrt J. F. Kennedyho |
Datum | 22. 11. 1963 |
Místo | Dallas, stát Texas (USA) |
Pravděpodobný pachatel | Lee Harvey Oswald |
Použité zbraně | puška Carcano M91/38 |
Kauza dnes | ne zcela vyřešena |
Vyšetřování Warrenovy komise (1963-1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (1976-1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států. Oficiální vyšetřování Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (ang. HSCA) z let 1976–1979, dospěla k závěru, že vražda prezidenta Kennedyho byla výsledkem rozsáhlého spiknutí.[1] Tento závěr je v rozporu s vyšetřováním Warrenovy komise, podle které byl prezident Kennedy zavražděn „osamělým“ útočníkem. V závěrečné zprávě HSCA je navíc dodatek, který tvrdí že: „Warrenova komise selhala, když nebyla schopna dostatečně prošetřit možnost, že za atentátem na prezidenta Kennedyho stojí spiknutí.“[2]
Během následujících čtyř desetiletí po atentátu byly publikovány různé teorie, které tvrdily, že v pozadí atentátu stojí organizované spiknutí jako například režim kubánského prezidenta Fidela Castra, kubánských kumunit na území USA,[3][4]. Podezříván byl i prezident Lyndon B. Johnson,[5] Mafie,[6] FBI,[6] CIA,[6] Sovětský Svaz aj. Mezi další spekulace patří teorie o nevinně Lee H. Oswalda, která tvrdí, že Oswald mohl být skutečně jen obětním beránkem, jehož osobní údaje byly zneužity k zametení stop.[7] Oswald, který byl dva dny po svém zadržení zavražen, navíc nikdy nepřiznal jakoukoliv spojistost s atentátem na prezidenta Kennedyho. Teorie o spiknutí má též poměrně velkou podporu u americké veřejnosti; Průzkum provedený ABC News ukázal, že 70% dotázaných věří, že za atentátem stojí promyšlené spiknutí.[8]
Atentát vyvolal celosvětový ohlas potvrzený kondolencemi přicházejícími od mnoha státních činitelů. Dne 23. listopadu zaslal československý prezident Antonín Novotný zprávu novému prezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi, ve které vyjářil soustrast a přesvědčení, že: „se Kennedy stal obětí kriminálního spiknutí“.[9] Dne 24. listopadu otiskl deník Rudé Právo článek s odzkazem na americkou pobočku ČTK, ve kterém uvedl, že: „kolují různé protichůdné zvěsti o silách stojících za atentátem a existují dohady, že za tím stojí FBI a CIA.[9] Bez povšimnutí tato událost nezůstala ani v tehdejší SSSR. Boris Ivanov, tehdejší předseda KGB, který v době atentátu pobýval v New Yorku, se měl zmínit o svém přesvědčení, že se spíše jednalo o čin organzivané skupiny než o čin osamocené osoby.[10] První zprávy o atentátu byly odvysílány Domácím Rádiem 22.11. v 19:28 UT. 24. listopadu zveřejnila Неделя (Nědělja), týdenní příloha deníku Известия (Izvěstija), velkou fotografii prezidenta Kennedyho s titulkem o jeho smrti.[9] Záběry z místa tregédie byly také přenášeny z Washingtonu přímo do Moskvy pomocí první telekomunikační družice Telstar.[9]