Vasilij Ivanovič Čujkov
sovětský maršál / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vasilij Ivanovič Čujkov (31. lednajul./ 12. února 1900greg. Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat. Hrál významnou roli při obraně Stalingradu a dobývání Berlína.
Vasilij Ivanovič Čujkov | |
---|---|
Vasilij Ivanovič Čujkov | |
Narození | 12. února 1900 Serebrjannyje Prudy, Ruské impérium |
Úmrtí | 18. března 1982 (82 let) Moskva, SSSR |
Národnost | Rusové |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Maršál Sovětského svazu |
Doba služby | 1917–1972 |
Sloužil | SSSR |
Složka | Rudá armáda (do roku 1946) Sovětská armáda (do roku 1972) |
Velel | 5. střelecká armáda 4. armáda (1938–1939) 9. armáda (1939–1940) 64. armáda (1942) 62. armáda (1942–1943) 8. gardová armáda (1943–1945) |
Války | Občanská válka v Rusku Zimní válka Druhá světová válka Druhá čínsko-japonská válka |
Bitvy | Invaze do Polska Bitva o Suomussalmi Bitva u Stalingradu Operace Bagration Viselsko-oderská operace Bitva o Berlín |
Vyznamenání | Leninův řád medaile Za vítězství nad Japonskem medaile Za vítězství nad Německem Řád rudého praporu Hrdina Sovětského svazu Řád Říjnové revoluce Zlatá hvězda Hrdiny SSSR jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády Řád Suvorova 1. třídy Řád rudé hvězdy medaile Za obranu Moskvy |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons |
Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády a v letech 1918–1920 bojoval na Ukrajině, jižním Rusku a na Kavkaze a nakonec v Polsku. Na konci občanské války velel pluku. V letech 1923–1931 rotoval mezi Frunzeho vojenskou akademií, kde absolvoval některé zvláštní kursy specializované na Dálný východ, a Dálným východem, kde střídavě hrál úlohu diplomatického kurýra v Číně a člena štábu Vasilije Bljuchera.
V letech 1932–1935 vedl kurzy pro vyšší důstojníky a poté byl přeřazen k bojovým jednotkám (postupně velel mechanizované brigádě, 5. střelecké armádě a nakonec 4. armádě, se kterou se v září 1939 zúčastnil obsazení východní části Polska). Jeho dosavadní úspěchy udělaly dojem na jeho nadřízené a jelikož volných míst pro povyšování bylo po Stalinových čistkách v armádě dost, bylo jen logické, že se měl zúčastnit i přepadení Finska.