Ukrajinská protiofenzíva (2023)
vojenská operace ruské invaze na Ukrajinu z roku 2023 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ukrajinská protiofenzíva (2023) byla vojenským střetnutím mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a ozbrojenými silami Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajina tento dlouho očekávaný protiútok zahájila 4. června 2023 na několika směrech v Doněcké a Záporožské oblasti. Protiofenzíva skončila neúspěchem Ukrajiny.[7][8][9][10]
Ukrajinská protiofenzíva | |||
---|---|---|---|
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu | |||
Trvání | 4. červen 2023 – 31. října 2023[1][2][3][4][5] | ||
Místo | Záporožská oblast, Doněcká oblast | ||
Příčiny | Ruská invaze na Ukrajinu | ||
Cíle |
| ||
Výsledek | Ruské vítězství
| ||
Změny území | Osvobození několika osad v Záporožské a Doněcké oblasti | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již v průběhu června se Ukrajinci po neúspěšných mechanizovaných útocích a ztrátách obrněné techniky zaměřili na ničení sil protivníka, k čemuž využívali zejména údery přesně naváděnou municí z raketometů HIMARS.[11][12][13] Vzhledem k rozsahu ruského obranného systému a zaminovaných oblastí zároveň přešli k taktice útoků malých skupin pěchoty.[14] Ukrajinci byli již v prvních týdnech terčem kritiky ze strany některých západních představitelů za pomalý postup, ukrajinský vrchní velitel Zalužnyj si naopak stěžoval na pomalé dodávky zbraní ze Západu a nedostatečnou palebnou podporu.[15]
Na přelomu srpna a září Ukrajinci na jihu u obce Robotyne prolomili první ruskou obrannou linii, jejímuž vybudování Rusové dle ukrajinského generála Tarnavskije věnovali zhruba 60 % úsilí, zatímco dalším dvěma liniím pouze po 20 % (navíc s méně rozsáhlými zaminovanými oblastmi), a proto měl ukrajinský postup zrychlit.[16] O zhoršující se pozici ruských sil v oblasti navíc podle některých analytiků svědčily přesuny kvalitnějších jednotek z jiných úseků fronty.[17][18] Rozhodující průlom se však ukrajinské armádě nepodařil. Ta sice posilovala svou přítomnost na východním břehu řeky Dněpr a nebylo možné vyloučit pokus o rozsáhlý útok tímto směrem,[19] ovšem na počátku prosince se i zde ocitla v defenzívě.[20]
Do poloviny září 2023 se Ukrajincům podařilo osvobodit zhruba 100 km².[21] Na některých úsecích fronty na východě Ukrajiny naopak dokázali mírně uspět Rusové. Zejména v letních měsících postoupili směrem na Kupjansk, od počátku října i za cenu vysokých ztrát útočili u Avdijivky.[22] Vzhledem k faktu, že Ukrajinci stáhli k Avdijivce v druhé polovině října zálohy v podobě 47. brigády, která byla v průběhu léta jednou z rozhodujících jednotek při ukrajinském postupu na jihu, došlo k utlumení bojů a ukrajinského postupu na jižní frontě.[1] I vzhledem k tomu začaly na Západě sílit hlasy považující ukrajinskou protiofenzívu za selhání, neboť nedosáhla hlavních strategických cílů, tedy zejména ukrajinského postupu k Azovskému moři a přerušení Rusy ovládaného pozemního koridoru na Krym.[23]
Za patovou situaci na počátku listopadu přitom označil i sám Zalužnyj a za konec protiofenzívy je tak možné de facto označit konec října, jak popisovala průběžně ukrajinská, německá, americká i ruská média.[24][25] 1. prosince prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP prohlásil, že válka se ocitla v nové fázi a protiofenzíva nedosáhla požadovaných výsledků.[26] Konec ukrajinských útoků na jižní frontě by však mohl znamenat posílení ruských obranných linií jako v zimě 2022/23.[27]