Turecká válka za nezávislost (turecky İstiklâl Harbi) byl válečný konflikt, probíhající mezi květnem 1919 a říjnem 1922, který vedli turečtí nacionalisté (tzv. kemalisté) hlavně proti Řekům a Arménům, kteří obsadili západní a východní části Osmanské říše během jejího pádu po první světové válce. Jádro celého konfliktu tvořila řecko-turecká válka. Turkům se do konce roku 1922 podařilo opět obsadit Malou Asii a v roce 1923 po zrušení Osmanské říše vyhlásili republiku. Prvním prezidentem se stal válečný hrdina Mustafa Kemal. Na základě Lausannské a Karské smlouvy byly zajištěny hranice moderního Turecka.